Ač se mu, stejně jako celé Plzni, nevyvedl čtvrteční zápas Evropské ligy proti rumunské Astře Giurgiu, s níž český mistr padl 1:2, vsaďte se, že v neděli bude Limberský připravený. Velké zápasy miluje.
Obzvlášť ty domácí proti Spartě!
Její fanoušci ho nenávidí, on se netají averzí vůči Spartě, zároveň si situaci užívá. „Vím, že jsem nejméně oblíbený hráč české ligy, ale umím s tím žít. Kvůli nesnášenlivosti bych natruc zkusil hrát až do čtyřiceti,“ řekl nedávno 33letý Limberský. „Ať za mě mluví výkony a úspěchy.“
Dlouho to tak bylo: čtyři tituly s Plzní, dvakrát Liga mistrů, spolehlivé výkony v reprezentaci. Jenže plzeňské číslo 8 už zdaleka není tak suverénní jako dřív. „Není sranda pilovat levou lajnu jako zamlada,“ uznal sám blonďatý obránce.
Už na jaře nehrál dobře. „Poslední půlrok nebyl z mé strany ideální. Sice jsme s Plzní v lize udělali rekordní šňůru, ale necítil jsem se komfortně,“ přiznal v květnu pro MF DNES. Rozhovory už dává výjimečně. Po průšvihu s bouračkou v opilosti a následné oslavě gólu, kdy točil volantem, to schytával ze všech stran. Přišel o kapitánskou pásku, dostal velkou pokutu, na média zanevřel, ač byl dřív ochotný, vtipný i výřečný.
Ale zpět k fotbalu: na Euru nestíhal. Po něm ukončil reprezentační kariéru, shodil čtyři kila, zesílil. Chtěl se plně soustředit na Plzeň.
Začátek sezony měl jako v nejlepších letech, ale někdy sklouzává k tomu, že hraje jako profesor.
Ve čtvrtek třeba lajdáckou rozehrávkou daroval Astře míč před prvním gólem. Něco podobného předvedl i Baránek před tím druhým.
„To jsou věci, které se nedají vysvětlit. Byla to nezodpovědnost, možná improvizace,“ nechápal Roman Pivarník, kouč Plzně.
Podobné chyby se však u Limberského v důležitých zápasech opakují. V boji o Ligu mistrů před rokem zavinil zbytečnou penaltu proti Maccabi Tel Aviv, letos jeho nedůrazný odkop využil bulharský Ludogorec Razgrad. Oba klíčové okamžiky.
On-lineSledujte šlágr Plzeň vs. Sparta v podrobné on-line reportáži. |
V Plzni ho však (zatím) nikdo neodepisuje. Ač není tým v laufu, pořád může postoupit v pohárech do jara a v zimní pauze vést ligu.
I o tom napoví nedělní superšlágr se Spartou. Pokud by však Limberský pokračoval v matných výkonech – přece jen jsou na něj jiná měřítka – není vyloučeno, že by musel jeden z lídrů týmu, který byl u přerodu provinčního klubu v nejúspěšnější český celek poslední dekády, brzy vyklidit skříňku v kabině.
Za poslední dvě sezony měl dost zajímavých nabídek: Rakousko, Rusko, Amerika. Byl až překvapený, jaké cifry kolem něj létaly. Sice patří k nejlépe vydělávajícím hráčům ePojisteni.cz ligy, ale i pro něj to byla šance, jak se v závěru kariéry zajistit do budoucna.
Plzeň o tom však nechtěla ani slyšet. I přes jeho chyby zatím nemá na jeho místo lepšího hráče. I když v klubu pravidelně „okysličují“ kádr, Limberský drží. „Tohle slovo mají kluci v kabině obzvlášť rádi. Hlavně David Limberský s Milanem Petrželou jsou celí šišatí, když s okysličením přijdu,“ povídal po zisku posledního titulu Adolf Šádek, generální manažer Plzně.
V ní si Limberského jako jeden ze symbolů vzestupu a hvězdu týmu hýčkají. On je Plzeň. Po konci parťáka Horvátha je posledním mohykánem. To však neznamená, že neohroženým. Na začátku sezony už z klubu do Turecka odešli dva zdánlivě nedotknutelní pamětníci nejlepší plzeňské éry Daniel Kolář a František Rajtoral.
I proto Limberský nemůže být v klidu. V klubu mu nenápadně zdůrazňují, že musí být koncentrovaný a poctivý. Ne frajerský a lehce ležérní, k čemuž má sklony.
Smlouvu má do léta 2018. „Asi to tady už doklepu,“ říká Limberský. Zatím je nenahraditelný, ale Plzeň ho bude muset nahradit. Jednou ano. Že by v létě? Nepředbíhejme. Teď je tady Sparta, tedy chvíle, kdy Limberský zásadně ožívá.
