Klesnil v pátek nebral telefon. Do ligy naskočil v dresu Hanáků v roce 2008 v zápase v Jablonci a proti stejnému soupeři odehrál i své poslední utkání o čtyři roky později. Mezitím stihl nasbírat celkem pouhých 23 prvoligových startů a 6 gólů, především kvůli sérii zranění. Pronásledovaly jej chronické trable se stehenním svalem a posunutým obratlem, dělal speciální cvičení na záda.
„Měl jsem hodně problémů se zraněními, hlavně se zadními stehenními svaly i se zády, protože mi našli trošku posunutý obratel. Ale není to nic vážného. Jde o čtyři milimetry, žádná hrůza. Někdo to má o víc. Snažím se cvičit po tréninku, koupil jsem si zdravotní matračku. Je to dobré,“ překonával dlouho obtíže srdnatě. „Chodil jsem na rehabilitace, kde mi paní poradila cviky, které dělám. Hlavně se pořádně protahuji, abych si záda prokřupal. Poslední dobou drží. Snad to bude dobré,“ věřil.
Zdeněk „Kladivo“ Klesnil27letý útočník pochází z Němčic u Hulína. Je vysoký 195 centimetrů a těžký 95 kilogramů. V první lize odehrál za Olomouc 23 utkání, dal šest gólů. V ročníku 2011/12 se mu podařil unikát: skóroval ve čtyřech různých soutěžích. Trefil se v divizi, MSFL, českém poháru a v lize. „Otec mi říkal, že jediná soutěž, ve které jsem nedal gól, je I. A třída. Jinak jsem se trefil všude. V Němčicích v šestnácti, tam u nás v Hulíně, III. třída, II. třída, divize, MSFL, druhá liga, první liga. Na sklonku kariéry musím do té I. A třídy naskočit, ať mám účet všude," řekl olomoucké Kladivo, jak se mu na Hané přezdívá. Sklonek kariéry však přišel příliš brzy. |
Jenže přišla další zranění, naposledy musel na operaci s kolenem... A teď už si řekl: Dost! Zdraví je přednější. I tak si stihl získat fanoušky Sigmy, hlavně díky bojovnosti a bezprostřednosti.
„Zdeno, dám ti svoje koleno. Tohle bolí...“ reagoval na Facebooku, kde Olomouc informovala o Klesnilově rozhodnutí jako první, vedoucí klubové prodejny Fanshop a hlasatel na Andrově stadionu Miroslav Skácelík. To on, když Klesnil dal branku, do mikrofonu křičel: Zdeněk - Kladivo - Klesnil!!!
Přezdívku Kladivo dala Klesnilovi v titulku MF DNES, výstižně popisovala důrazný styl 195 centimetrů vysokého a 95 kilogramů těžkého bijce, který neuhnul ze žádného souboje.
I první ligový gól dal v pětadvaceti letech především díky odvaze: Sigma před dvěma lety bojovala o ligový život, na Slovácku potřebovala nutně tři body a střídající habán je urval v nastavení, když šel skluzem před brankovou čárou do odkopu Doška. Míč se od jeho podrážky odrazil do sítě, Olomouc vyhrála 1:0 a Klesnil zářil štěstím, i když v oficiálních statistikách byla branka vedena jako vlastní. „Je to můj gól! Pište to tam! Jsem šťastný, první ligový gól si budu pamatovat až do smrti,“ jásal.
Jeho fotbalový příběh se vymyká průměru. Dlouho se trmácel po hostování v nižších soutěžích od druhé ligy po divizi. V Kanadě mu kamarád už dokonce domluvil práci tesaře. „Měl jsem to v plánu. Mám tam jednoho kamaráda, který mi chtěl pomoct a v Kanadě mi našel práci zedníka, tesaře na barácích. Říkal jsem si, proč ne, jsem pracovitý a zase bych zkusil něco nového. Byl jsem psychicky dole. Nejvíc mi pomohla moje přítelkyně.“
Michael Lüftner (vlevo) z Teplic fauluje Zdeňka Klesnila z Olomouce
Olomouký fotbalista Zdeněk Klesnil (vlevo) bojuje s uničovským Romanem Vejvodou.
A trenér Zdeněk Psotka, se kterým si promluvil a poprvé dostal šanci v Sigmě. „Je pravda, že jsem měl dost těžké období, kdy jsem zvažoval, jestli budu ještě hrát fotbal. A pak jsem si byl jednou sednout s panem Psotkou, který mi naznačil, že mi šanci dá, ať zabojuji, že na ligu mám. Jezdil jsem na divizi do Šumperku a nevěděl, co bude. Od toho rozhovoru jsem se kousl. Řekl jsem si, že do toho dám všechno,“ líčil.
„Marodil jsem, z toho jsem vždycky zdrblý. Potom jsem se dával dohromady, pak zase přišlo zranění. Vrátilo se mi to. Bylo to na tréninku a v tu chvíli jsem si řekl, že už na ten fotbal kašlu. Hrnec trpělivosti přetekl. Zlom nastal po rozhovoru s panem Psotkou,“ popisoval, jak postupně zase dostával chuť vrátit se do hry.
A pod koučem Uličným pomohl Olomouci výrazně k záchraně pěti zásahy i zisku první trofeje za triumf v českém poháru, čehož si cení nejvíc. „Určitě, nic vyššího se mi nepovedlo. Už jen to, že jsem začal hrát ligu, pro mě bylo nejvíc. A finále poháru si člověk nezahraje každý rok,“ těšil se po památném vítězství 1:0 v Plzni nad Spartou.
Jeho fotbalové motto znělo: „Drž hubu, makej a dělej to, za co jsi placenej!‘ Tím se budu řídit po zbytek kariéry. Vždy si počkám na šanci. Když ji dostanu, budu šťastný, když ne, budu o ni bojovat. Fotbal miluji, takže se snažím pro něj dělat maximum. Budu bojovat za tým a snažit se hrát prostě co nejlíp, protože jednou jsem tady v Sigmě a jsem za to šťastný. Pokud budu hrát, nechám na hřišti, co umím.“
Teď je před ním nový život, nová profese. Motto však zůstane stejné.
TELEVIZNÍ ROZHOVOR, KTERÝM KLESNIL POBAVIL FANOUŠKY
