S takovou můžou na rychlý návrat do první ligy zapomenout. Věcí, které potřebuje fotbalová Olomouc ve hře zlepšit, je dost. MF DNES vybrala 8 nejpalčivějších.
1. Produktivitu
Byť hra Olomouce a zakládání útoků působí mnohdy těžkopádně, na druholigové obrany to stačí k dostatečnému počtu šancí. Naposledy proti Pardubicím vystřelili sigmáci jednadvacetkrát, ale jen pětkrát trefili branku. „To je málo,“ povzdechne si defenzivní univerzál Sigmy Martin Sladký, jenž jako jediný z domácích skóroval. „Kolikrát jsme pálili i z nepřipravených pozic, kdy míč skákal. Byli jsme zbrklí.“
Nejen útočníci Chorý s Vašíčkem musí zpřesnit mířidla. „Není to záležitost jen těchto dvou. Olomouc se nedostává k lajně, odkud by přicházely centry. Chorý hraje k zády bráně a to je velmi těžké,“ říká bývalý vynikající ligový útočník Václav Daněk, jenž jako expert ČT komentoval utkání Sigmy s Pardubicemi. „Připadá mi, že hráči Olomouce jdou do koncovky tak na půl plynu. Čekal bych daleko větší zaujetí. Chtít to urvat. Když chcete dát gól, tak to na vás musí být vidět.“
Trenér Hanáků Václav Jílek žádá po střelcích rozvahu. „A přidat větší kvalitu ve finální fázi – jednoduchost, rychlost a pak klid v koncovce. Příležitostí k ohrožení soupeře jsme si vytvořili dost.“ Ve Vlašimi už může dnes pod hrotem nastoupit uzdravený Jakub Plšek, autor dvou gólů Sigmy v sezoně, jehož hlavní zbraní je právě koncovka.
2. Herní styl
Sigmáci místy na hřišti vypadají, jako by... „Ani nevěděli, co mají hrát,“ všiml si Daněk. „Pořád se nemůžu zorientovat v herním stylu Olomouce. Musí se pokoušet o víc kolmých přihrávek.“ Přitom v přípravě se zdálo, že svou herní tvář našla: rychlý přechod do útoku, odvaha na křídlech a centry do šestnáctky. Jílkova filozofie fotbalu je aktivní agresivní obranná i útočná hra, tlak na míč v každé situaci, jenže to se stále nedaří přenést na trávník. Pomohla by změna rozestavení ze 4 – 5 – 1? „Nabízí se hrát na dva útočníky Vašíčka a Chorého, ale zase by chyběla výbušnost a rychlost,“ přemítá Daněk.
3. Nedorazy v defenzivě
Všechny tři branky Olomouc dostala po standardní situaci – z penalty, z přímého kopu a dokonce i po autovém vhazování. „Až budeme dostávat góly ze hry, ptejte se mě na to,“ kroutí hlavou Sladký. Jílek uznává: „To je náš dlouhodobý stav, že se soupeř lehce po individuálních chybách dostává do šancí. Chybujeme víc, než je zdrávo.“
K dispozici už bude mít stopery Radakoviče se Škerlem, ale dvojice Štěrba – Šindelář záskok zvládla.
4. Hru bez míče
Více nabídky spoluhráčů bez balonu, náběhů v tempu. Tak může favorit zalezlého soka uvařit. „Hráči se málo nabízejí a hráč, který vede míč, má jen jednu dvě možnosti komu přihrát. Mělo by to být tak, že možností bude mít pět šest a vybere ze svého pohledu tu nejlepší. Chybí mi tam daleko větší pohyb,“ zdůrazňuje Daněk. „Olomouc jsem viděl hodněkrát hrát jak v první, tak druhé lize. Vyznačovala se dřív dobrou kombinací, pohybem.“
5. Centry
Když je střed hřiště ucpaný, je potřeba dostat míč do stran. Zejména krajní hráči Vepřek, Hála či Falta by měli centry zpřesnit. „Kvalita centrů, ať už zleva od Vepřeka, nebo zprava od Hály, není to pravé ořechové. Tady mají dost velké rezervy.“ Sladký dodává: „Dostáváme se tam málo. Musí tam lítat víc centrů. Když už letí, tak někam za bránu. Jako bychom měli svázané nohy.“
6. Větší podporu ofenzivy beky
Hrát proti hustému obrannému bloku je náročné pro většinu týmů. Podpora ofenzivy krajních obránců je zásadní. Stávají se křídly; Hála, Vepřek, Sladký či Falta musí lítat nahoru dolů. „Když chci doma vyhrát, musí se do ofenzivy zapojovat daleko víc hráčů,“ tvrdí Daněk.
7. Průnikové přihrávky
Rozpumpovaný Sladký, parádní kolmice Housky. Tak Sigma překonala Pardubice. Jenže dát podobný pas vyžaduje kromě náběhu spoluhráče rozdílové vidění hry. Houska potenciál má. Ač ne takový, jaký měl Ordoš či Ševčík, kteří Olomouc po sestupu opustili. „Kádr se vyměnil, nastupují mladší, kteří ještě hledají herní tvář,“ říká Daněk. „Ordoš je velké oslabení. Byl to střelec, který nastřílel strašně moc důležitých gólů. Z pozice pod hrotem přečísloval obranu, nemusel tolik bojovat s obránci. Měl velice dobrou střelu kolem šestnáctky. Na druhou stranu, že skončí v Olomouci, nezjistili poslední týden, měli se na tu situaci připravit a najít alternativu. Tým v ofenzivě oslabil.“
8. Zvýšit agresivitu
Kotel Olomouce často skanduje: Bojujte za Sigmu! „Když fanoušek vidí, že hráči nejezdí po zadku, cítí se podvedený,“ líčí Daněk, jemuž se ani proti Pardubicím přístup modrých nezamlouval. „Vlažný výkon hráčů fanoušek vidí.“ S tím Jílek nesouhlasí: „Hráči to odjezdili. Je potřeba udržet nastavení, viditelnou snahu, která v utkání s Pardubicemi byla.“ Daněk reaguje: „Pokud byl trenér spokojený s tím, jak hráči jezdili, tak asi po zadku jezdili, zná je líp. Mně se to tak nezdálo.“
V agresivitě Sigma musí ještě přidat. „Ve druhé lize jsou všichni soupeři bojovní. Pořádný fotbal si zahrajeme proti Ústí, Baníku, Táborsku, ale jinak všichni jen bojují, jezdí po zadku,“ uvědomuje si Sladký.
Daněk uzavírá: „Olomouc mě zklamala, protože jsem čekal, že bude suverénnější. Chybí mi tam zkrátka kvalita – obejít hráče. Je to upracované, v některých situacích až nefotbalové. Má před sebou hodně práce.“