Moment č. 1: Červen 2014 a gigantická ostuda pro Brazílii, která na domácím mistrovství světa v semifinále dostala 7 gólů od Německa. „Omlouváme se, Brazílie,“ vzlykal Luiz, jehož utěšoval Silva, který od kamaráda odstrkoval televizní kamery. Právě Silva byl kapitánem Brazílie, pro semifinále měl ale karetní trest a pásku předal Luizovi. Fotka toho, jak spolu zlomení odcházejí ze hřiště, se stala symbolem brazilského zmaru. Zklamali.
Moment č. 2: Ve středu tým Paris St. Germain vyřadil v osmifinále Ligy mistrů Chelsea na jejím hřišti po prodloužení – ač francouzský celek dvakrát prohrával, ač hrál hodinu a půl bez vyloučeného Ibrahimovice, tři kritické momenty přečkal. Postupovou remízu 2:2 zařídili hlavičkami stopeři Luiz se Silvou.
Zatímco před devíti měsíci k nim směřovala zloba celé Brazílie a posměšky zbytku planety, teď jsou hrdiny. „Když budeme hrát takhle, můžeme Ligu mistrů vyhrát,“ řekl Silva, který jako kapitán vede i PSG. Nechybělo moc a mohl být označený jako hlavní viník vyřazení: v prodloužení svou nešikovností zavinil penaltu, když do míče plácl rukou. Šest minut před koncem spustil pařížskou euforii.
„Paris St. Germain se chce stát jedním z nejlepších evropských klubů. Myslím, že v budoucnosti bude tohle utkání bráno jako okamžik, kdy se začala psát jeho novodobá historie,“ pravil trenér Laurent Blanc.
A Luiz se Silvou jsou vedle Ibrahimovice klíčovými postavami týmu. Podle ankety mezinárodní federace FIFA nejsou na světě momentálně lepší stopeři: oba se dostali do ideální jedenáctky roku 2014.
Klub za ně zaplatil celkem 2,85 miliardy korun, což je na obránce extrémní suma. Luiz je vůbec nejdražší bek v historii fotbalu – Chelsea ho v létě pustila za 1,7 miliardy! Vyhrál s ní Ligu mistrů, v klubu byl 3,5 roku. I proto sliboval: „Když dám gól Chelsea, nebudu slavit.“ Jenže když v 86. minutě zatloukl balon pod břevno, slavil jako šílenec. „Omlouvám se, neovládl jsem emoce,“ říkal pak Luiz.
Právě to je hlavní rys 27letého extroverta s neskutečnou energií. Na hřišti působí jako chaotický živel, výbušný, jenže pak přijde geniální okamžik. Jako na Chelsea.
To 30letý Silva je přesný opak: klidný, rozvážný, málomluvný. Místo slov a divokých výstřelků se snaží zaujmout hrou. Rozený kapitán.
Brazílie těm dvěma časem odpustí. A kdyby ne? Paříž je od středy miluje...