Když měli po patnácti odehraných kolech letošní sezony Synot ligy fotbalisté v tabulce posledního Hradce Králové na svém kontě 8 bodů a na první nesestupovou příčku ztráceli 7 bodů, řada lidí nováčka z východu Čech odepsala.
Jenže ve druhé půli soutěže hradečtí „votroci“, kteří se zítra od 17.00 představí v Jihlavě, rozjeli stíhací jízdu. Ta jim díky zisku 10 z 15 možných bodů v následujících pěti utkáních pomohla dostat pod sebe České Budějovice a Liberec.
„Hradec sleduji, protože tam mám kamaráda Haliloviče. A na jaře hrají velmi dobře,“ chválí sobotního soupeře jihlavský útočník Haris Harba, který na Vysočinu přišel v létě 2013 právě z východu Čech.
A jeho slova potvrzují i výsledky: po remíze 2:2 v Mladé Boleslavi a domácí porážce 2:3 s Plzní, Hradec vyhrál na Slovácku a doma s Bohemians 1905 (oba zápasy 0:1). „Nás tak nečeká nic lehkého. Musíme makat a udělat vše pro to, abychom ten zápas zvládli,“ burcuje Harba své spoluhráče.
Vysočina je sice aktuálně dvanáctá a na sestupové příčky má pětibodový náskok, na jaře je však bodově méně úspěšnější než nejbližší soupeř. Nejprve hrála bez branek s Bohemians 1905, poté podlehla doma Slovácku 0:1 a remizovala s Jabloncem 1:1. Plného bodového zisku se dočkala až v Českých Budějovicích, kde zvítězila 3:1.
„Kdybychom teď proti Hradci vyhráli, měli bychom už velký náskok. A byli blízko záchraně,“ uvědomuje si Harba. Jestli bude moct proti bývalým spoluhráčům bojovat přímo na hřišti, však netušil. „V poslední době jsem moc nehrál,“ připomněl, že zatímco proti Slovácku absolvoval celé utkání, na Bohemians a proti Jablonci jako střídající hráč nasbíral jen 43 minut. A v Českých Budějovicích zůstal pouze na lavičce.
„Každý fotbalista má období, kdy se mu daří a kdy naopak ne. Já potřebuji nějaký zápas, ve kterém dám gól, zvednu se a dostanu sebevědomí,“ přeje si střelec třinácti jihlavských gólů v minulém ročníku nejvyšší soutěže.
Letos je jeho bilance mnohem méně zářivá. Oba dosavadní góly vstřelil právě v Hradci Králové, kde v polovině září navíc na jeden gól nahrál. „Byl to můj letošní nejlepší zápas,“ uvědomuje si. „Ale kdybych v sobotu hrál, určitě bych se pokusil nějaký gól přidat.“
Útočníci z Bosny se „starají“ o Ekvádorce Batioju Augusto Alexi Quintero Batioja Hlavní náplní práce dvou bosenských útočníků v barvách FC Vysočina, Harise Harby a Murise Mešanoviče, je sice střílení branek, v jihlavském týmu však nyní plní také jinou funkci. Pomoct s aklimatizací v Česku by měli i ekvádorskému záložníkovi Augustu Batiojovi, který do týmu přišel v zimě ze srbského celku FK Radnički Niš. „Protože přišel ze Srbska, kde byl předtím pět let, mluví stejnou řečí jako my,“ vysvětlil Harba. „Sám vím, jaké to je, když přijdete do nového týmu a navíc neznáte jazyk,“ popisuje Mešanovič, který v Česku působí od září 2006, kdy ho jako šestnáctiletého mladíka přivedl Jablonec. Z něj v roce 2009 zamířil do Jihlavy. „A protože s námi se dokáže domluvit, snažíme se, aby to tady co nejlépe zvládl a měl se tady dobře.“ Čtyřiadvacetiletý Ekvádorec Batioja, jehož mateřskou řečí je španělština, se pokouší s jihlavskými spoluhráči komunikovat také základy angličtiny. A začíná chytat i první slůvka v češtině. „Snaží se, některým věcem už rozumí,“ chválí svého „svěřence“ Mešanovič. „Ale je pro něj těžké mluvit.“ Dva bosenští útočníci ho proto občas vytáhnou na společný oběd nebo kafe. „Snažíme se mu to tady odlehčit, aby se necítil odstrčeně,“ uvedl Mešanovič. „Když přišel, chodil s námi hodně. Ale teď tu má přítelkyni, kterou si přivezl ze Srbska. Tak se mimo hřiště vidíme jen občas,“ doplňuje Harba. Společně s nimi můžete narazit i na dva hráče jihlavské juniorky, Makedonce Bojana Spirkoskiho a Chorvata Mateje Mlakiče. „Furt jsme spolu. A čím víc nás je, tím lépe,“ usmívá se Harba. |
