Na konci dubna loňského roku se dlouholetý gólman fotbalistů Baumitu Jablonec Michal Špit probil mezi devatenáctku vyvolených českých strážců branky, kteří v ligových soutěžích dokázali vychytat stovku nul, a vstoupil do prestižního Klubu ligových brankářů.
Na další čisté konto ale zkušený gólman čeká marně. Z role jasné zelenobílé jedničky ho totiž vloni v létě vytlačil Vlastimil Hrubý, ovšem Špit se i po čtyřicítce, kterou oslavil minulý čtvrtek, nadále udržuje v plné kondici a spolehlivě plní nevděčný úděl dvojky.
„Tu roli jsem přijal, karty byly vloni v létě rozdané rovnou a nemám s tím žádný problém,“ tvrdí jablonecký gólman Michal Špit.
Jak se cítíte po sportovní stránce po čtyřicátých narozeninách?
No, jako v osmnácti to fakt není. Tělo prostě je po dlouholetém působení ve vrcholovém fotbalu unavené. Ale na druhou stranu, když to porovnám se svými vrstevníky, kteří nesportují, tak to zase není až tak špatné.
Jak vnímáte svoji aktuální pozici dvojky v Jablonci, když jste byl přes deset let jasnou jedničkou?
Tu roli jsem přijal, karty byly vloni v létě rozdané rovnou a nemám s tím žádný problém. Když je člověk jen trochu rozumný, tak si řekne, že musí být rád, že ještě v tomhle věku může dělat práci, která ho baví. Když se podívám okolo sebe, tak snad kromě Jardy Blažka se tak dlouho nikdo nedrží. Beru to pozitivně, jsem v ligovém týmu a živím se fotbalem.
Co byste řekl o současné jablonecké jedničce Vlastimilu Hrubém, který už vychytal v sezoně dvanáct nul?
Neberu to s ním jako konkurenční boj. Byť toho Vlasta v první lize zatím neodchytal hodně, tak ve třiceti letech musí být zkušený a nemůže už být z ničeho vyjukaný. Má ideální brankářský věk a v součinnosti s touhle jabloneckou obranou je to o kompaktnosti. Tým s ním v čele opravdu šlape. Někdy nemá sice v zápasech až tolik práce, ale jedním dvěma důležitými zákroky mančaft podrží. A ty nuly bych připisoval celému mužstvu, protože v mých očích brankáře opravdu teď Jablonec i díky příchodu Tomáše Hübschmana dobře brání, a to, co projde, tak Vlastík všechno spolehlivě vyřeší.
Cítíte se na pokračování aktivní kariéry?
Ano, jsem připravený pokračovat, končit se mi ještě nechce, ale samozřejmě jsem si vědomý toho, že věk nelze zastavit. Když přijdou mladší a perspektivnější kluci, tak zase nechci zabírat místo. S majitelem klubu panem Peltou jsme domluvení, že si během nejbližších dnů sedneme a uvidíme co bude.
Plánujete tedy spojit vaši další fotbalovou kariéru v pozici trenéra s Jabloncem?
Vloni v listopadu mě přijali na trenérskou A licenci, v lednu jsem ji začal studovat a pokud to dopadne, tak bych ji měl teď v létě zdárně ukončit. Myslím si, že vzdělání je velice nutné mít, protože nelze přestoupit na druhou stranu z pozice hráče na trenéra jen ze zkušenostmi, všechno je potřeba rozvíjet a něco se dozvědět od povolanějších. Já nemám hned ambice věnovat se pak dospělému fotbalu. Nastavuju si to tak, že bych prošel rok, dva, tři, pět u mládeže a pak je bezesporu mým cílem dospělý fotbal. Už půl roku pomáhám v Jablonci s dorostem a v Jablonci bych měl s brankářskou trenérskou prací i začít, pokud tedy už teď v létě skončím s kariérou. Ale to ještě nevím.
Do konce ligy chybí sedm kol, jak vidíte situaci Jablonce v boji o čelo se čtyřbodovou ztrátou na druhou Spartu?
Domnívám se, že třetí místo před Mladou Boleslaví už si určitě pohlídáme, to už je víceméně rozhodnuto. První Plzeň už zase naopak podle mě nemáme šanci honit, ale co se týká druhé Sparty, proč ji nepotrápit, když nám zavdá nějakým klopýtnutím příčinu? Zlomové už může být třeba příští kolo.
Spartu hostíte toto úterý v odvetě čtvrtfinále poháru, myslíte, že byste mohl dostat šanci?
Ne, určitě ne. V poháru jsem sice odchytal první kola, ale pak už na Bohemce i na Spartě chytal Vlasta Hrubý, a tak to zůstane.
