„Chtěli jsme potvrdit tři body ze Slovácka. Kdyby se to dnes nepovedlo, tak nám ty body byly k ničemu. Proto jsem za dnešní vítězství velmi rád,“ povídal šťastný střelec.
Vy jste ale šel na hřiště až v průběhu zápasu, nezvykle už v prvním poločase. Proč jste tak rychle střídal Malinského?
Myslím, že ten důvod byl jednoznačný, potřebovali jsme udržet víc míčů, protože Bohemka měla víc ze hry než my. To se nám pak dařilo, bylo to mnohem jednodušší, když jsme na hrotu dva.
První poločas vašemu týmu opravdu herně nevyšel, co se v přestávce změnilo, že jste se po ní tak zlepšili?
Myslím si, že to bylo kvůli pohovoru s trenérem, protože na nás o poločase docela zatlačil. Takže do druhé půle jsme vstoupili jako jiný Hradec.
Co vám trenér hlavně vytýkal?
Že jsme málo bojovali, byli jsme všude pozdě. Bohemka měla mnohem více ze hry, byla na tom kombinačně lépe. Když jsme šli na druhý poločas, tak jsme říkali, že to musíme změnit, pokud chceme pomýšlet na záchranu první ligy. A v druhé půli jsme to dokázali.
Měl jste dvě šance ještě před tím, než jste dal gól. Co jste si říkal po těch neproměněných, další už nemusely přijít?
Naštěstí přišla a já gól dal, protože tuhle antistřeleckou formu jsem si vybral už před týdnem na Slovácku, kde jsem také měl dvě nebo tři šance, které jsem neproměnil. Už to tam muselo spadnout a já věřím, že když budeme bojovat, tak je jedno, komu to tam spadne. Hlavní je, abychom ty góly dávali a ligu zachránili.
Gól jste slavili s dresem, na němž bylo číslo Emira Haliloviče. Proč?
Je v nemocnici. Nechtěl bych to nějak rozebírat, ale jsme rádi, že se nám povedlo zvítězit a ten gól a výhra byly pro něj.
Vítězství a tři body vás posunuli na čtrnácté místo, což asi po nevydařeném podzimu povzbudí.
Pro mě osobně je to výborné z toho hlediska, že se konečně budu moct oholit. Domluvili jsme, že dokud budeme na sestupových místech, tak se oholit nemůžeme, takže teď bude přítelkyně určitě hodně ráda (smích). Musíme ale bojovat dál, abychom tam nespadli znova, ukázali jsme však, že sílu na to máme
