Pavle, jak si zvykáte na novou roli trenéra?
Jako začínající trenér jsem si nemohl přát nic lepšího. Máme tady šikovné mužstvo. A musím říct, že i hodně pracovité.
Až dosud jste se pohyboval ve vysoce profesionálních klubech, ale teď trénujete ryzí amatéry. Už vás ti kluci něčím překvapili?
Snad jedině tím přístupem. Sami jste to viděli. Byť někteří z nich byli ráno v práci, ten náročný trénink odmakali. Zvládají to na výbornou. V tom žádný problém není.
Na začátku přípravy hráči absolvovali i fyzické testy. Dá se říct, jak jsou na tom v porovnání s prvoligovými fotbalisty, třeba těmi z mistrovské Viktorie?
Jsou na tom zhruba stejně. Opravdu, bez legrace. (důrazně)
Chvilku to vypadalo, že by Domažlice mohly hrát II. ligu. Jak jste vy vnímal dění okolo toho?
Sledoval jsem to, ale zrovna já tady nejsem od toho, abych určoval, jestli je klub schopný zvládnout druhou ligu. Jsem tady trenér.
A když jste mančaft poznal, myslíte, že by na druhou ligu měl?
Sportovně asi ano. Ale všechno se to seběhlo hrozně rychle. A než spáchat nějaké harakiri, bylo lepší zůstat o soutěž níž. To rozhodnutí bylo prozíravé.
A na vás teď bude, abyste Domažlice do té druhé ligy dovedl?
Cíle zůstávají ty nejvyšší. Ale já zopakuju to, co mi řekl při nástupu pan Ticháček (prezident fotbalistů Jiskry Domažlice - pozn. aut.), že chce, aby ho fotbal, který bude Jiskra předvádět, bavil. A to je i můj cíl.
Postup tedy není prvořadým úkolem?
Otázku postupu neberu jako prioritu mého angažmá v Domažlicích. Já tady nejsem od toho, abych získával trofeje nebo si honil vlastní triko. Chci pomoct klukům, aby se zlepšovali individuálně i jako tým. Pro mě je to první angažmá v roli trenéra, i pro kluky je to změna. Reakce hráčů jsou pozitivní, zatím všechno funguje. Doufám, že to takhle vydrží.
Ten kádr, který tady vidíme, je kompletní, nebo se ještě poohlížíte po posilách?
Samozřejmě, že ještě přemýšlíme o nějakých hráčích. Na téhle úrovni je ale všechno o penězích. Je spousta volných fotbalistů, ale ti jsou pro nás dost drazí. Takže pracuju s tím, co je. I proto jsem hodně rád, že se povedlo přivést Pavla Fořta.
To on by měl být lídr kabiny?
Přesně takového hráče potřebuje každý mančaft. Jako fotbalista má za sebou bohatou minulost. Já ho dobře znám, je to hodně pozitivní kluk. Teď bude potřeba, aby to přenesl i na ostatní hráče.
Dá se tedy říct, že jste se současným stavem kádru spokojen?
Máme šikovné hráče. Pro mě a Milana Matejku, druhého kouče, je jasný úkol dát mančaft dohromady, aby všechno fungovalo jak má.
Navíc jste zůstali farmou plzeňské Viktorie, takže můžete využívat i fotbalisty, kteří nebudou dostávat v mistrovském celku tolik příležitostí...
Asi to tak může být, ale praxe bývá mnohdy jiná. Všichni si přejeme, aby Viktorka postoupila do pohárů a potom těch hráčů moc volných nebude. Na tohle já se nespoléhám. Naopak jsem stál o to, aby s námi někteří kluci absolvovali už přípravu. Jako třeba Dominik Hradecký. Aby si tady vybojovali svoje místo, sžili se s mančaftem a nechodili jenom na zápasy. To je podivná situace pro mužstvo i samotné hráče.
