Konečně čisté konto a tříbodový zisk. Do té doby, ač se mohl přetrhnout, to bylo trápení u dna tabulky.
Kdy naposledy jste si zachytal tak jako za znojemskou obranou?
Ve Frýdku-Místku před rokem byla situace podobná. Soupeři proti nám měli spoustu šancí, ale vždycky jsme to nějak uhráli. Ve Znojmě jsme bohužel gólů dostali hodně, i když jsem něco chytil. Teď doufám, že těch šancí na nás bude co nejméně. Ve Znojmě se mi líbí moc, jsem spokojený - až na ty výsledky.
Proč nejsou? Příprava se vám povedla, a ve druhé lize jako když utne.
Jestli je to tím, že máme v mužstvu mladé kluky... a taky nám chyběl Michal Ordoš. Ač se to nezdá, tak obrana se o něho mohla opřít. Už jen tím, že Ordoš zaměstnal protivníka a ten pak neměl tolik času a sil hrát dopředu. Ještě první zápas byl perfektní, pak Hradec Králové a Jihlava asi byly týmy nad naše síly. Chrudim, to byla z naší strany katastrofa.
Vám poté uteklo z pusy, že když si prohru 1:4 od amatérů budete brát do hlavy, nebudete mít chuť jet další den na trénink?
(usměje se) Chrudimi jsem gratuloval, hrála výborně a důrazně, ale náš výkon byl slabý. Máme veškerý servis, věnujeme se jen fotbalu. Oni jdou hrát po práci a nad námi vyhrají. Ještě k tomu takovým stylem!
Antonín BučekNarodil se 24. února 1984. První ligu chytal mezi lety 2004 a 2013 za Ostravu a Blšany, hostoval v Sokolově a v Ústí nad Labem. Po odchodu z Baníku v roce 2013 hrál v Kazachstánu za FK Akžajyk a poté v Polsku v nižší lize za Energetyk Rybnik a GKS Katowice. V roce 2015 se vrátil do českých soutěží a nastupoval za Hlučín, Petřkovice a Frýdek-Místek. Letos v létě posílil Znojmo. |
Chápu, že profesionála se dotkne, když s ním vyběhne amatér.
Vím, že tihle kluci mají fotbal rádi a dají do zápasu všechno. Znám to z Petřkovic, kde jsem chytal. Jednou jsme v létě hráli přípravu s Baníkem Ostrava, můj spoluhráč byl vojákem z povolání a ten den ušel 20 kilometrů s plnou polní. Na hřišti pak přes něho neprošel ani jeden hráč Baníku! Někdy to vypadá tak, že amatéři si zápasu a šance zahrát si i víc váží. Taky jsem v Petřkovicích musel pracovat na stadionu, aby mě majitel klubu mohl zaplatit.
Užíváte si teď návrat mezi profesionály ve Znojmě?
Dva roky zpátky jsem šel do divize. Říkám mladým klukům, kteří si myslí, že jsou mistři světa: važte si toho, že můžete hrát profi fotbal. Když budete muset celý den montovat lešení, což jsem taky zažil, a potom jít na trénink, tak tomu fotbalu už nedáte, kolik byste chtěl. Z tohoto pohledu si hraní ve Znojmě bez vedlejších povinností užívám hodně.
Na vašem hlasu je znát, že i ve Znojmě hráčům hlasitě připomínáte, co a jak.
To mám ze zápasu. Dva tři dny pak mám hlas zastřený. Kluky hodně diriguji, dávám do fotbalu emoce. Někdy se v zápalu boje na hřišti pohádáme. Jsem typem gólmana, že se snažím mužstvo dirigovat. Když si to odřídíte, o to míň práce pak máte.
Je to známka, že jste se rychle pasoval do role lídra týmu?
Takový jsem odmalička. Všude je mě slyšet, jsem ukecaný. (úsměv) Mám to v sobě.
Vypovídáte se na hřišti, nebo si úvahy o fotbale berete ještě do auta? Třeba když jste se spoluhráčem Jakubem Teplým jel tento týden na trénink.
Fotbal je náš koníček i práce, řešíme ho pořád. Neumím oddělit práci od osobního života. Fotbal probírám pořád. (úsměv)
Máte s kamarádem v autě hodně práce, abyste zvedl jeho psychiku? V přípravě se mu dařilo úžasně, ale v soutěži zahazuje jednu šanci za druhou.
Kubu mrzí, že góly nedává, ale on je takový, že bojuje, nevypustí balon, udělá spoustu práce pro druhé. Tohle mám rád. Že mu to nepadá, to je fotbal. On tomu jde naproti, maká, snaží se, takže je to otázka času. V minulém kole dal gól, teď na jeden nahrál, podíl na výhře taky měl.
Pro Znojmo to byla první výhra v ročníku. Upravil jste si očekávání, jaká jste od sezony měl?
Ne, protože druhá liga je hrozně vyrovnaná. Jde o to, kdo dá do zápasu víc, kdo víc zabojuje. Jak jsem poznal náš mančaft a ligu celkově, tak vím, že máme na to mít víc bodů, než máme. Mančaft je dobrý.
Platí pořád, že vedle místa v áčku jste i trenérem brankářů ve znojemské mládeži?
Dvakrát týdně s nimi chodím na hřiště. Trénuji starší dorost, kde jsou kluci už dost velcí, takže řadu věcí si dělají sami. Já jsem pro ně dohledem, snažím se jim radit, aby cvičení dělali správně technicky.
Máte trénování dorostenců taky jako relax od své práce?
Jsem rád, že jsem tuhle šanci dostal, trénování bych se chtěl v budoucnu věnovat. Někteří kluci se odpoledne chodí opalovat a na kávičky, já jdu k mládeži. (úsměv) Pro mě je čest předávat svoje zkušenosti dál.
