V Teplicích jsou teď lepší hráči, uznává KodešJeště v květnu nastoupil za teplické fotbalisty proti Plzni a Slavii, teď ale důrazný záložník Petr Kodeš brousí druholigové trávníky. Coby čerstvou posilu jej vytasil Varnsdorf. „Nejlepší premiéra, co jsem si mohl představit. První zápas, výhra, navíc proti Hradci Králové,“ pochvaloval si vítězství 1:0. Ve středu poprvé s novým týmem trénoval, v neděli naskočil v základní sestavě. „Většinu kluků jsem znal, hrál jsem proti nim v dorostech, vzali mě mezi sebe.“ Je štítem, o který se mají rozbíjet soupeřovy útoky. „Máme se v téhle roli střídat a doplňovat s Ondrou Bláhou. Když jeden vyjede dopředu, druhý musí zůstat vzadu.“ Už před přípravou jej oslovil trenér David Oulehla, roční hostování se doladilo až teď. „A jsem rád. Potřebuji herní praxi. Uvidíme, jestli si mě pak Teplice znovu stáhnou.“ Ve žlutomodrém dresu nastřádal 34 startů v elitní soutěži. „V Teplicích je velká konkurence. Nechci se vymlouvat, ale jsou tam teď prostě lepší kluci a já tolik prostoru nedostával.“ Nejlepší teplické časy prožil pod trenérem Vavruškou. „První mě vytáhl do ligy, to beru jako nejsvětlejší chvilku kariéry. Měl jsem našlápnuto, pak ale pan Vavruška skončil. I pod trenérem Šmejkalem jsem ze začátku hrál, jenže přišel do zálohy Kučera a já z toho vypadl.“ Doufá, že ne natrvalo. „Je mi 22, nejsem starý. Mým snem je hrát stabilně ligu, Varnsdorf je k tomu nějaký stupínek. Bydlím tu na ubytovně, žádný přepych, ale hlavně že hraju. A mám super přítelkyni, která mě hrozně podporuje.“  |
Chtěl tři body, ale z varnsdorfské Kotliny si fotbalový trenér Zdenko Frťala odvezl jen slaďoučký štrúdl od paní správcové. „Těšila jsem se na něj. Upekla jsem mu třenou buchtu s ovocem a štrúdl, ten mu zabalím domů,“ svítily oči Monice Vaňákové, která je pro fotbalisty Varnsdorfu druhou mámou.
Dobrosrdečná černovláska si Frťalu oblíbila jako snad každý, kdo ho v Kotlině poznal. Během pětiletky na konci světa zažil nejúspěšnější bod své kariéry, postup do první ligy, byť klub ho nakonec odmítl. V neděli se poprvé vrátil coby soupeř.
Poprvé v šatně hostů, poprvé na střídačce hostů, poprvé na tiskovce na straně hostů. A musel vysvětlovat, proč jeho Hradec Králové poprvé ve druhé lize prohrál. „Domácí mají pohyblivý tým, hru založenou na vysokém napadání a agresivitě. Zaslouženě vyhráli,“ uznal po porážce 0:1.
Když v květnu Varnsdorf opouštěl, kdekoho to překvapilo; Monice Vaňákové po tváři tekly slzy. „Mrzelo mě to, rozbrečela jsem se. My jsme tady velká rodina. Zdenko je slušný člověk. A co si myslí, řekne na rovinu. Mám ho hrozně ráda,“ svěřila se. Bydlí s rodinou na stadionu stejně jako trenér a někteří hráči.
„Dělala výborné houbové řízky a jiné dobroty. Vyvařovala doma, já bydlel nad ní, vůně se linula ke mně do pokoje. Ještěže mě až tak nehostila, měl bych asi po tom angažmá velkou nadváhu,“ rozesmál se Frťala.
Kamrlík, kde žil a který teď obývá jeho nástupce David Oulehla, si neprohlédl. „Při zápasech tam totiž bývají delegáti,“ překvapil. „To je tady zavedené léta letoucí. Nic jsem schovávat nemusel, peníze ani trezor jsem tam neměl,“ křenil se.
Fotbalisté Varnsdorfu na něj nedají dopustit. „On je náš fotbalový táta. Vychoval mě pro dospělý fotbal, naučil mě, jak se chovat,“ děkuje brankář Radek Porcal, ale při utkání šla všechna nostalgie stranou: „Byl to speciální zápas, když byl Zdenko Frťala na druhé straně. Proto jsme vypsali do kabiny speciální odměnu za výhru, ale neprozradím jakou.“
Do hradecké šatny ji slíbil i Frťala. „Je smutné, že jsem ušetřil. Byla to v uvozovkách pomsta za to, že jsem je opustil. Ale já jim budu vždy přát jen zdraví a úspěchy. Hecovali mě i fanoušci, ať žádné body neuloupíme. Bohužel jsme jim udělali radost.“ Porcal si rýpl: „Teď vidí, že neměl odcházet, když body zůstaly tady.“
Frťala jako první gratuloval domácímu šéfovi Vlastimilu Gabrielovi, který pak tvrdil: „Zdenovi bych přál jiné angažmá. Je složité říkat tyhle věty, ale měl by dostat šanci jinde.“ Teď však chce splnit v Hradci postupový plán. „Musíme se ale nastavit do skromnosti a pokory, jaká je ve Varnsdorfu. A nemyslet si, že máme na nároďáky a ligové týmy,“ apeluje. „Zažil jsem tady pěkné chvíle a budu to mít v srdci do konce života.“
