A co chce i po sobě. V dospělém fotbale už má za sebou úspěšnou premiéru, v základní sestavě pomohl k první ústecké výhře 3:1 nad Prostějovem.
„Obrovský zážitek. Je to něco jiného než dorostenecká liga, jsem strašně spokojený, že už takhle mladý můžu nakouknout mezi dospělé,“ užíval si teprve osmnáctiletý junák svůj vyvedený debut.
Jihlava vyhrála v Třinci, uspělo i Brno v Sokolově. Derby pro Duklu |
Že o něm bude ještě hodně slyšet, o tom nepochybuje ústecký trenér Aleš Křeček. „Tomáš je reprezentant, to je první věc. Jeden z největších talentů na postu stopera v ročníku 2001,“ představuje ho Křeček. „Je jen otázka času, kdy se prosadí. Netvrdím, že si řekl o to, že bude hrát pokaždé. Ale je hrozně poctivý a pracovitý hráč, který ví, co chce. Věděli jsme, proč jsme ho sem brali.“
Vlček je momentálně v jednom kole, v úterý coby kapitán vedl reprezentaci do 19 let v přípravném zápase s Gruzií, která skončila úspěchem českých barev 3:1.
Do ústecké sestavy se předtím dostal díky nemoci Vojtěcha Braka, postavil se na stoperský post vedle mazáka Jiřího Pimpary.
„Braky měl bohužel teploty, tak jsem do toho naskočil. Chytil jsem šanci za pačesy a odehrál to nejlíp, jak umím. Jsem spokojený. Ale ani nejde popsat, jak jsou souboje v dospělém fotbale těžší než v dorostu. Chlap na chlapa, to už není žádné okopávání, ale tvrdá hra. Bolí to. Je to sakra těžký!“ pocítil Vlček.
A navíc je střední obránce poslední záchrannou brzdou, to není role pro každého, zvlášť pro zelenáče. „Není sranda nastupovat takhle mladý na stoperovi, což je nejsložitější post. Když se něco zkazí, není za námi už nikdo, jen brankář. Je to obrovská zodpovědnost, co musíme nést na zádech,“ míní.
Sestavou od dětství couval dozadu. „Začínal jsem jako útočník, postupem času jsem se dostával víc a víc dozadu, na stoperovi mi to sedělo nejvíc. Zůstal jsem tam a zlepšuju, co se dá. Tedy všechno. Jsem teprve na začátku, musím vypilovat souboje, rozehrávku, dá se pořád na čem pracovat.“
Když na jaře patřil do kádru mistrovské Slavie, okukoval stoperské hvězdy Simona Deliho a Michaela Ngadeua. „Jejich herní sebevědomí je neuvěřitelné. Dovolí si kličku jako poslední, na to si troufne málokdo, to je dělá nejlepšími,“ tleská jim teenager; ani on se nebojí míč vést: „Už od mládí jsem konstruktivní stoper, snažím se všechno uhrát bez nakopávaných balonů.“
Ústečtí si oddechli. Čím dřív první vítězství přijde, tím líp, řekl kouč |
Slavia ho bedlivě sleduje. „Když jsme domlouvali hostování, Slavia mluvila v duchu, že je to jednou její budoucí stoper. Ale má k tomu ještě daleko, tohle je jen jeden krok. Hrát pravidelně 2. ligu, prokazovat kvalitu i tady,“ avizuje Křeček. „Se Slavií a jejím funkcionářem Jirkou Bílkem jsme v intenzivním kontaktu o jejich hráčích. Jezdí se sem i dívat.“
Ale že by měl trenér Křeček povinnost slávisty stavět, to ne. Žádný diktát: „Na to jsem nepřistoupil, rozhoduje kvalita. Když ji mají, hrají. Nikdo jim to nedá zadarmo. Pokud ano, tak by jim jen škodil.“
Návrat do Slavie je sen, pro který Vlček dře. Nechce v Ústí zvlčet, v posilovně tahá činky, přibral už tři kilogramy. „Ve Slavii je obrovská konkurence. Vážím si toho, že jsem mohl být s áčkem půl roku, nasát tu atmosféru, učit se od nejlepších stoperů,“ nadchlo fotbalistu, který začínal v Kladně. „Slavia je obrovská motivace. V Ústí chci nasbírat zkušenosti, abych v pozdějších letech mohl naskočit do velkého fotbalu.“
Na hostování ze Slavie je v Ústí i Matěj ValentaKdyž vstoupil do ústecké kabiny, prý se hned stal oblíbencem spoluhráčů. Fotbalista Matěj Valenta, od zimy import Ústí ze Slavie, je novým dýdžejem. „Pouštím staré české pecky, Hanku Zagorovou a podobné písničky. Kluci to mají rádi,“ zubí se Valenta, nadšený z party, která v druholigové šatně je: „Je super! Myslím, že od zimy jsem se s ní sžil skvěle. Spoluhráči říkali, že ještě neviděli kluka takhle zapadnout. Držíme spolu, hrajeme třeba i ping-pong.“ Trpělivost! Slovo, které si záložník kolovrátkově opakuje. Jeho role se zvýrazňuje. „Teď se vnímám jako hráč na pomezí základní sestavy a lavičky; vím, že i z ní můžu týmu strašně pomoct. Neberu to vůbec jako nějakou negativní věc, když nebudu v základu.“ V posledních dvou zápasech v něm je, pomohl i k prvnímu vítězství sezony 3:1 nad Prostějovem. „Moje pozice je teď dobrá. Konečně se vyhrálo. V 1. kole jsem hrál půl hodiny, pak už 60 až 80 minut. Zlepšuje se to. Doufám, že se budu do základní sestavy prosazovat napevno,“ věří 19letý talent, na kterém trenéři oceňují hlavně jeho cit pro hru. Ve Slavii z přípravky dorostl až do A-týmu, loni na podzim ho vzali do kádru při zranění Jakuba Hromady a připsal si první ligový start proti Teplicím. Se Slavií cestoval i na evropské štace, proti Petrohradu či Bordeaux byl dokonce na lavičce. „Velký zážitek,“ neskrývá. „Se Slavií pořád mluvím, uvidíme, co bude dál, v Ústí jsem na rok. Zatím nekoukám do budoucnosti, soustředím se, co je teď.“ Slavia ho bedlivě sleduje, v kontaktu je s jejím funkcionářem Jiřím Bílkem. „Občas mluvím i s asistenty Zdeňkem Houšteckým a Jardou Köstlem. Dávají mi rady, jak to oni vidí z tribuny. Je důležité cítit, že mají zájem,“ zamlouvá se mu. V Ústí se během hostování k velké kariéře odpíchli třeba Edin Džeku, toho času kanonýr AS Řím, anebo Patrik Hrošovský, který jde z Plzně do Genku. „I v Ústí mi naznačovali, že tahle cesta je dobrá, že se můžu dostat i do reprezentace U20, do lvíčat. Chci tu taky udělat pokrok. Už jsem si zvykl na dospělý fotbal, který je rychlejší, protihráči silnější. Ještě potřebuju přidat nějaké kanadské body, nemám žádný, to mě limituje.“ Ale s trpělivostí přijde i to. |
