Byl to pro vás výjimečný zápas?
Těšil jsem se, možná jsem se před sezonou i díval, které kolo to přijde. Docela mě pak mrzelo, že jsem se zranil a nedařilo se to vyléčit tak rychle, jak jsem chtěl, uzdravil jsem se na poslední chvíli a určitě jsem se v zápase necítil v top formě.
Navíc jste zahodil penaltu.
Bylo tam pár faktorů: po dlouhé době ve šroubech, možná i tréninkové manko. Jednoznačně jsem měl proměnit, nedal jsem, co k tomu říct.
Nechtěl jste proto kopat další?
V kabině jsme si říkali, že by na ni šel Koudelka, věřil si, tak jsem ho pustil. Já k té penaltě ještě řeknu, že jsem si na poslední chvíli rozmyslel, kam to dát, a to byla asi ta chyba.
Vás před druhou penaltou vyvolával kotel brněnských fanoušků, vy jste jim zamával, bral jste to s humorem?
Jo, to byl podle mě takový vtípek, že chtěli, abych šel na druhou penaltu, abych ji znovu zahodil, takže od nich to byl dobrý vtip
Jak jste viděl souboje s Kryštůfkem? On pak udělal druhou penaltu, vrazil do vás…
Oba dva jejich stopeři byli nepříjemní. U mě to bylo asi ovlivněné tím, že jsem šlapal vodu.
A měl se pokutový kop vůbec pískat?
Tam byl centr, já jsem se snažil jít do zakončení, chtěl jsem se natlačit před něho i hlavou. Rozhodčí to pískl. Já jsem se spíš natahoval po balonu, abych na něho dosáhl, cítil jsem na zádech nějaký tlak, ale já jsem nepadal ani tak na penaltu, ale abych šel do rybičky, natahoval jsem se po tom balonu.
Bylo znát, že pro Prostějov jde o sváteční zápas?
Přijela Zbrojovka, některým klukům se možná dostalo do hlavy, že to je v televizi, ne všichni jsou na to zvyklí, trochu počáteční ostych tam byl. Až po bouřce v kabině ten ostych zmizel, začali jsme víc napadat a neslo to ovoce.
Už jste byli smíření s remízou?
Na rovinu musím říct, že nás tam Zbrojovka zmáčkla, snad šest sedm minut jsme se nedostali z vápna, horko těžko jsme bránili remízu, a někdy to tak bývá, že přijde to, kdy nám první kolo vítězství ten nahoře sebral, tak teď nám to vrátil.
Premiéru za Prostějov si odbyl Jan Polák. Přivedl jste ho vy?
Počáteční informace asi sbíral především ode mě, volali jsme si, já jsem mu Prostějov doporučil všemi deseti, tady začínám pátou sezonu, jsem tady spokojený. To všechno jsem mu řekl, jaká je tady rodinná atmosféra, všichni tady drží pohromadě, a ty počáteční informace mu možná pomohly, aby se rozhodl pro Prostějov. A pak už přišla na řadu jeho schůzka se šéfem klubu panem Jurou.
