Po návratu z hostování v anglickém Sunderlandu doplatil zlínský odchovanec na přetlak cizinců, ukončil smlouvu a od včerejška trénuje s olomouckou Sigmou. Na posilu pro Hanáky to však nevypadá, jako volný hráč je teď nejblíže angažmá v italské Serii A.
"Je to otázka příštích dní. Ale Palermo to není," upozornil 25letý Čelůstka, že na Sicílii, kde hostoval na jaře 2010, se vracet nebude.
Minulý týden jste byl s Trabzonsporem na soustředění v Alpách a najednou jste doma. Co se stalo?
Bylo to rychlé. Po soustředění jsem se stavil na dva dny domů, a když jsem přiletěl do Turecka, řekli, že nemůžu trénovat s prvním týmem. S dalšími šesti hráči jsme dostali individuální plán. Kromě mě i Argentinec Colman, který byl v Trabzonu sedm let. Tak trochu se to dalo čekat. Kvóta zahraničních hráčů v základní sestavě v turecké lize se snížila ze šesti na pět a mezitím, co jsem byl v Anglii, přišli Malouda, kapitán Steaua Bukurešť Bourceanu a na můj post Bosingwa. Nový kouč Halilhodžić si po soustředění přivedl další tři cizince a pravděpodobnost, že bych hrál, byla malá. Chvilku jsme se bavili s manažerem a raději jsem rozvázal smlouvu.
Kontrakt jste měl ještě na dva roky. Tlačili hodně na jeho vypovězení?
Jen tím, že mě vyřadili z týmu. V Turecku je to normální, protože kádry mužstev se často radikálně mění každou sezonu. Časem by to asi bylo horší. Mohl jsem si postavit hlavu, kdybych měl třicet let. Ale je mi pětadvacet a hlavně potřebuji pravidelně hrát. Jako volnému hráči se mi bude hledat angažmá lépe.
Mužstvo převzal v létě kouč alžírské reprezentace na letošním mistrovství světa Vahid Halilhodžić. Nesedli jste si?
Nemůžu proti němu říct špatného slova. S týmem svých asistentů měl výborné tréninky. Ale cítil jsem, že moc šancí od něho nedostanu.
Jste hodně zklamaný z takového konce?
Dokázal bych si v Trabzonsporu představit sezonu, možná dvě. Ale po zkušenosti z Anglie jsem chtěl raději jít do kvalitní soutěže v Evropě.
Jak budete na tureckou štaci vzpomínat?
V žádném případě ve zlém. Fantastické jsou vzpomínky na první sezonu. Hráli jsme Ligu mistrů, dal jsem gól Interu Milán, nastoupil jsem skoro v každém zápase a nasbíral spoustu zkušeností. V Turecku jsem byl spokojený.
Stihl jste se v klubu rozloučit?
Fanouškům to bylo líto, od branky na Interu mě měli rádi. Bylo to příjemné. Rozloučil jsem se s maséry, doktorem, kuchaři, štěstí mně popřál také Halilhodžić.
Jak daleko jsou jednání o novém angažmá?
Hned jak jsem skončil v Trabzonu, ozvaly se dva turecké týmy. Vypadalo to na hostování, jenže já jsem preferoval přestup. Teď se rýsuje italská Serie A. Ale nechci to zakřiknout, takže klub raději neprozradím.
Co německá bundesliga, kam vás to vždycky táhlo?
Začíná už za týden a všechna místa jsou obsazená. Uvolnit by se mohlo leda kdyby se někde zranil pravý obránce. Přitom se zdálo, že by to mohlo vyjít v červnu. Jednal jsem s Freiburgem, vypadalo to, že jdou po mně, ale otočilo se to a dali přednost druhému. Takový je fotbal.
Odkdy jste doma?
Od neděle. S přítelkyní jsme všechno zvládli z Turecka odstěhovat, už mám zrušené i pravidelné platby. V pondělí jsem byl běhat sám, od úterý trénuji se Sigmou Olomouc. Pan Minář (sportovní ředitel Sigmy) mně vyšel vstříc, za což jsem vděčný. Je lepší trénovat s týmem než trpět sám v lese.
Se Zlínem jste trénovat nechtěl?
Mám k tomu své důvody. Dál bych to nerozebíral.
