Prakticky před každou standardkou si jeho přetlačovaná s obránci soupeře vyžádala krátkou prodlevu, než se mohlo začít hrát. „Vždycky mě někdo ošlapával, štípal. Bylo náročné se udržet. Asi měli dané od trenéra, že tyhle situace psychicky nezvládám, a soustředili se na mě,“ přiznal kapitán brněnských fotbalistů Lukáš Magera, že první díl fotbalové baráže stál hodně sil. Nejen fyzických, ale i psychických.
Tohle byla ta válka, na kterou se před bitvou o účast v nejvyšší soutěži celá Zbrojovka před dvojzápasem proti Příbrami chystala. Magera v ní působil jako hromosvod, kolem kterého se všechno točilo.
Dostal rukama do hlavy od příbramského brankáře Ondřeje Kočího, s nímž se pak ještě poštěkal. Viděl žlutou kartu, nesčetněkrát se dostal do výměny názorů s protihráči i s rozhodčím. Už v poločasovém rozhovoru do kamer České televize si na rozhodování Ondřeje Berky stěžoval.
Přesto se mohl cítit jako král ve svém revíru. Příbrami dal dva góly, oba hlavou ze skrýše na zadní tyči, kam ho bránící hráči nechali zaparkovat a už se k němu nevrátili.
To on, 36letý kapitán, má lví podíl na tom, že Zbrojovka do odvety drží relativně přijatelný výsledek. „Myslím si, že jsme lepším mužstvem než oni. Měli jsme víc příležitostí. Možná oni mají jediného hráče, Matouška, který jim udělal dvě branky, ale jinak nic moc neměli. Lepší jsme my a do ligy patříme my,“ burcoval Magera hned po první bitvě sebe, mužstvo i fanoušky směrem do odvety.
Jeho přínos uznal i příbramský kapitán Jan Rezek. „Neporadili jsme si s nakopávanými míči na (brněnské hráče) Škodu a Mageru. To nám dělalo největší problém. Magera prokázal, že toho má hrozně moc za sebou, je to asi jejich nejnebezpečnější hráč. Dnes to Brnu vyšlo,“ řekl 37letý záložník. Ještě uznaleji se vyjádřil k výborné návštěvě osmi a půl tisíce diváků, která více než dvakrát převýšila dosud nejvyšší návštěvu sezony v Králově Poli. „To má zápas hned jiné parametry, když se hraje v takové atmosféře,“ smekl klobouk.
Určitá část diváků možná neviděla první dva góly zápasu, protože se teprve soukala do tribun. Běžela 11. minuta a hosté už vedli o dvě branky. To když v 6. minutě brněnská obrana jen sledovala Jana Matouška, mládence za 40 milionů korun, jak si rovná míč za hranicí pokutového území a nezadržitelně míří k tyči. Za pět minut zakončil standardku Marek Kodr a domácí byli zralí na resuscitaci.
„Příbram tam šla ve víc lidech, já jsem se z mého postu posunul k hráči a už jsem se nestihl zasunout zpět,“ přiznal Magera, že u gólu na 0:2 hrál svoji roli. „V hlavách byl ten stav strašně náročný,“ konstatoval.
Zbrojovka dostávala pár facek a stadion bouřil. Ne kvůli nepříznivému skóre, ale kvůli zákrokům, o kterých si fanoušci (společně s hráči na trávníku) mysleli, že jsou pískané nepřesně, nebo rovnou naopak. Nejvíc když šel Magera v 17. minutě do hlavičkového souboje s Kočím, který ho zezadu rukama srazil na zem.
„Musel bych to vidět na videu. Rozhodčí mi řekl, že brankář hrál balon. Myslel jsem si, že jsem hlavičkoval já, ale nevím jistě,“ tápal Magera.
Za pár minut pomohl Zbrojovku zvednout z fotbalového hrobu, snížil na 1:2. Do poločasu už bylo dokonce vyrovnáno: Šimon Šumbera se nevzdal ve skrumáži, sklepl si míč pod sebe a dotlačil ho do sítě. „Smekám před naším mužstvem. Ukázali jsme svoji sílu a ještě jsme zápas otočili,“ pronesl Magera. Zase to byla jeho hlava, ze které přišel v 66. minutě gól na 3:2.
Druhý poločas už tak divoký nebyl. Domácí byli dokonce blízko vedení 4:2, v 77. minutě šel střídající Jakub Přichystal z úhlu na brankáře, ale zadní tyč minul. Nakonec minutu před koncem srovnal Ibrahim Keita, kterému gól jako na podnose připravil skvělý Matoušek.
A Magera se naposled v utkání pořádně vytočil. Ne přímo na Matouškovo bránění, ale na stopera Jakuba Šurala, který před Matouškovou akcí měl míč na noze, nepřesně odkopl. „Omlouvám se mu, bylo to v nervech. Trefil našeho hráče do hlavy, smůla,“ zalitoval Magera.
