Kouči Ostravy se nelíbilo, že hosté nedokázali využít brzkého vedení, které už v osmé minutě zařídil Roman Potočný, a nezasadili Spartě druhý úder.
„Začali jsme dobře, Sparta znervózněla... Pak jsme měli několik situací ve vápně nebo kolem něj, třeba Fleišman střílel mimo. Místo toho, abychom zvýšili vedení, tak jsme snadno inkasovali,“ mrzelo Kozla.
Kotal po osmé výhře v řadě: Celý poločas jsem se snažil tým srovnat |
Štve vás výsledek o to víc, že jste měli duel tak solidně rozehraný?
O poločase jsem musel zvýšit hlas, byl jsem naštvanej. Dostali jsme dva góly ze standardek, jeden po centru. To mě rozčílilo, pokud chceme uspět, musíme se odrazit od zodpovědnosti vzadu. Dokážu pochopit, když někdo někde prohraje souboj, ale nechápu, jak může Kozák při třetím gólu vyplavat takhle sám. I Hložek měl spoustu času.
Druhý poločas byl z vaší strany lepší, díky penaltě Nemanji Kuzmanoviče se povedlo aspoň snížit.
Hráči sami cítili, že poločasový výsledek je zbytečný. Zvýšený hlas pomohl. Do druhé půle jsme šli s odhodláním, zvýšili jsme presink, párkrát jsme tím Spartu dostali do úzkých. Z toho vyplynula i ta penalta, která nás dostala zpět do hry. Bohužel se v závěru už moc nehrálo, bylo to víc o žlutých kartách.
To jste na hřiště poslal Milana Baroše s Tomášem Smolou a místo toho, aby jste z toho profitovali, atmosféra na trávníku spíš zhoustla. Jak jste to vnímal?
Když tam dáme Baroše se Smolou, spoléháme na nakopávané balony. Jenže když jsme ho tam poslali, byl z toho hned faul na půlce... Nevím, musím se na to ještě podívat. Hra byla hodně rozkouskovaná kvůli posuzování rozhodčího, do celého utkání vnesl nervozitu.
 |
Na Letné se objevilo přes třicet ostravských fanoušků, jak moc vám jejich přítomnost pomáhala?
Samozřejmě hodně. Pro nás je jejich absence doma velký problém, jsme zvyklí velkou podporu. Jsme rádi za těch několik, co dorazilo. Chtěli jsme je potěšit výsledkem...
Po koronavirové pauze se hraje neustále, jak zvládáte nabitý program?
Je to pro všechny stejné. Bavil jsem se s trenérem Kotalem, říkal mi, že je to masakr. Jeden zápas skončí, sotva jej zhodnotíte a už se připravujete na další a zase se hraje. Není to snadné ani pro hráče, ale myslím, že to na nás nebylo znát, po kondiční stránce jsme obstáli.
