„Po utkání mi slávisti gratulovali, za což jim moc děkuju. Věděli, že je to můj první ligový zápas, možná i proto tolik stříleli,“ usmíval se navzdory porážce 1:2 olomoucký gólman.
V sedmadvaceti zažil první ligovou šichtu. A rovnou proti největšímu favoritovi na titul.
Už ve třetí minutě se chytil perfektním reflexem proti Delimu a pak už to bylo ráz na ráz: zásahy proti Hušbauerovi, k tomu střely od Van Burena, Olayinky, Krále. Mandous při premiéře v Praze zazářil deseti zákroky.
„Chytal vážně fantasticky,“ kroutil hlavou slávista Josef Hušbauer.
Mandous působil sebejistě a klidně. Nerozhodilo ho ani drobné zaváhání pod Tribunou Sever. Z nejhlasitějšího koutu slávistického stadionu se při zpětné přihrávce ozývalo mohutné „půůůůsť“, vtom Mandous znejistil, otálel a kvůli skluzu Hušbauera málem inkasoval.
„Střetly se mi dvě myšlenky. Původně jsem chtěl rozehrát, jenže pak jsem to přehodnotil a to byla chyba. Pepa tam přijel ve skluzu a já měl problém. Ale pod Tribunou Sever mi chytat nevadilo, naopak! Bylo to super, užíval jsem si to,“ prohlásil po premiéře, na kterou se načekal.
Fotbal se učil v Plzni, kde jako čerstvě dvacetiletý přičichl k lize jako náhradník Marka Čecha. A dál?
Hostování v Mostě a na Střížkově, ve druhé nejvyšší soutěži, potom tři sezony v Žilině, kde se z béčka konečně prochytal i do první ligy. A nejen tam: v dresu tehdejších slovenských šampionů si dokonce vyzkoušel předkolo Ligy mistrů, kde dvakrát čelil Kodani.
„Aleš je nesmírně pracovitý, během jara u nás nastupoval za juniorku, neustále se zlepšoval a řekl si o šanci. Myslím, že to zvládl výtečně,“ doplnil olomoucký kouč Václav Jílek.
Mandous, který nahradil v bráně zraněnou jedničku Miloše Buchtu, inkasoval na Slavii od Olayinky a Van Burena. Dalším třem, možná i čtyřem gólům však zabránil.
„Je škoda, že jsme odsud alespoň bod neodvezli. Bohužel, Slavia má prostě výborné hráče,“ litoval Mandous.
