S vedením sklářů souzní ve snaze o očistu českého fotbalu; Teplice patří k dlouhodobým, ostrým, ale spíš ojedinělým kritikům špinavých poměrů.
Jak vám imponují morální zásady teplického fotbalu? Sám jste jedním z hybatelů F-evoluce.
Připadá mi skvělé, že teplický klub je jasně čitelný, že zastává morální a etické hodnoty. Stejně jako F-evoluce, která chce měnit poměry na okresech, krajích, na asociaci. A razit čistý fotbal. Půjde to dohromady. Pro mě bude priorita klub, ale cíl je jediný a stejný.
PohledPeněz je až o 40 % míň „Oproti zlaté éře teplického fotbalu nám chybí několik desítek milionů korun. Navíc před 10–15 lety měly peníze jinou hodnotu. Hrubě to odhadnu, že snížení je 30–40 procent. Už od doby Františka Hrdličky se snažíme najít velkého partnera pro klub, teď ho pomáhá, zatím bezvýsledně, hledat i náš belgický vlastník AGC. Finanční základ teď na evropské poháry nemáme, pokud ho mít budeme, půjde o náš jednoznačný cíl. I teď je to naše strategická meta, jen to zajištění není jako dřív. Věřím, že nový ředitel Rudolf Řepka naváže na práci Petra Hynka s tím, že dá přidanou hodnotu v podobě dobrých kontaktů ve fotbale.“ Pavel Šedlbauer, šéf představenstva FK Teplice |
Ke kritice svazové generality se zatím nepřipojily elitní kluby. Budete je přesvědčovat?
Na to je ještě hodně času. V tuto chvíli běží změny především na okresech, budou následovat na krajích, před valnou hromadou bude dost času diskutovat taky s ligovými kluby. V teplickém okrese mě zvolili předsedou a to vidím jako alfu a omegu. Že malé kluby pochopí, že potřebují velký klub. A velký klub zase malý. Musíme komunikovat, pomáhat si, ne žít na svých ostrovech. Tuhle ambici mám, mohlo by to fungovat po celé republice podobně.
Neztratil teplický klub v poslední době respekt? Jste snadný terč, trefují se do vás za trávník, za výsledky, za to, že nemáte fanoušky.
Žiju v Teplicích a mám možná trošku pocit, že to šlo malinko do šedi. Ale věřím, že tu slávu zase oprášíme. Nechci slibovat poháry. Ale rád bych, abychom jako klub byli čitelní pro fanoušky i partnery, aby se veřejnost zosobnila s našimi cíli. Budeme chtít stavět na odchovancích, k nim přivést dva tři kvalitní hráče mimo region. Věřím, že nebude dlouho trvat a veřejnost nás začne vnímat jako klub, který má jasnou vizi, za kterou bude směřovat. Možná někdo měl pocit, že neví, co Teplice chtějí. Já si to nemyslím. Když to řeknu hloupě, možná pomůžu s tím, abychom tu vizi a strategii lépe prodali.
V jakém stavu jste našel Teplice?
Je to klub vybudovaný na pevných základech. Má bohatou tradici. Líbí se mi, že vyznává ty morální a etické zásady. V tuhle chvíli malinko kulhaly sportovně. To je jedna věc. Druhá je to, co už jsem říkal: aby veřejnost pochopila, co chceme, kam míříme. Všichni by si přáli, aby mužstvo jen vyhrávalo. Důležité ale je, aby působilo dojmem, že když jde na hřiště, vyhrát chce. To je klíčové. Věřím, že přispěju k tomu, že FK Teplice bude zase veleúspěšný klub. Je to pro mě srdeční záležitost, jsem rodák, v klubu jsem hrál od mládeže až po béčko, osm let jsem tady funkcionařil.
Jaký cíl mají Teplice pro zbytek letošní sezony?
Soustředíme se na to, aby A tým hrál důstojnou roli v lize. Teď jsme sbírali poměrně dost bodů, ovšem ne tolik, kolik bychom si představovali. Nechci mluvit o záchraně, ale chtěli bychom co nejrychleji do klidného středu. A postoupili jsme mezi posledních osm v domácím poháru, ten teď může být naší prioritou.
Řepka na černé listině: Svaz se mstí. A proč se u Zlatana cítil jak miminko? |
A dlouhodobé cíle?
Moje vize je, že bychom dlouhodobě měli být klubem, který bude vychovávat své hráče, že budeme mít odchovance, dobře pracovat s mládeží. Tam vidím malý deficit, nemáme tu až tak dobře vybudovanou infrastrukturu. Dlouhodobě bych chtěl pomoct vztahově, podle mého názoru jsou pro žlutomodrý klub alfou a omegou vztahy. Nežít na ostrově, propojit se s regionem. Najít si cestu k fanouškům, k politické garnituře, k obchodním partnerům. A já věřím, že v tom jsem silný.
Vezmete si něco od zesnulého „otce“ teplického fotbalu Františka Hrdličky, pod nímž jste v klubu začínal?
Pokud bych měl vytáhnout jednu věc, tak to bylo jeho lidství. Nebyl kamarádem se všemi, ale byl velkým učitelem, i mým. Ne vždy to byl milý šéf, ale každý věděl a cítil, že chce dobro pro klub. Za jeho vedení jsem se naučil obrovské věci. Hrozně moc rád na něj vzpomínám. Navazoval vztahy s partnery i politiky nejen v regionu, měl blízko i do Prahy. Pravidelně tu hrával národní tým. Můžeme poděkovat interní práci Františka Hrdličky, v tomto směru to byl pro mě velký učitel a chtěl bych na jeho odkaz navázat.
Budete také občas nemilý šéf?
Věřím, že si vybuduju respekt, jsem taky normální, lidský, ke každému mám přátelský přístup. Ale každý šéf v jednu chvíli, když něco nefunguje, musí umět bouchnout do stolu. Věřím, že uplatním své zkušenosti, na fotbalové asociaci jsem 12 let řídil desítky lidí, to mi pomůže dobře fungovat i v Teplicích.
Jak bude fungovat vaše spolupráce se sportovním ředitelem Štěpánem Vachouškem?
Myšlenkově jsme se potkali ve všem. Se Štěpánem a s trenérem Kučerou máme pravidelné hodnocení utkání, mluvíme o sportovní stránce. Myslím, že to funguje dobře, chemicky to cítím skvěle. Máme tu pracovitý realizační tým, Štěpán také funguje skvěle. Nemít roušku, zaklepu to na zuby.
Váš majitel, firma AGC, vám kvůli koronavirové krizi snížila podporu o zhruba 15 milionů. Jak tenhle výpadek budete řešit?
Je to především o strategii. Jedním z našich dlouhodobých cílů je, abychom snížili závislost na mateřské společnosti. Jsme v pandemii, složité situaci z pohledu finančního, i v tomhle směru bychom měli začít být co nejvíc nezávislí. Věřím, že i s menším rozpočtem se dá udělat poměrně dost věcí, být konkurenceschopní a sbírat úspěchy.
Takže i bojovat o poháry?
Nechtěl bych na sebe, vedení a zaměstnance vytvořit velký bič. Strategii bychom měli dobře promyslet, ne hned slibovat poháry. Musíme si to nejdřív odpracovat, pak to možná někdy bude. Nejprve musíme vychovávat a pak prodávat odchovance. Ale v nějaké fázi se můžeme dostat do situace, že budeme zajištění na dva tři roky, odchovance nebudeme muset prodávat, ale zkusíme vybudovat konkurenceschopný tým i na evropské poháry. Nerad bych sliboval, ale věřím, že se to jednou povede.
Budete usilovat o to, aby Teplice měly tréninkové centrum?
V Česku to není až tak časté, ale v cizině je to povinnost. I já jsem rodič, mám syna v mládeži. Vím, že to není ideální, že potřebujeme tréninkové centrum, abychom vychovali co nejvíc mládežníků. Bude to moje priorita, střednědobý nebo dlouhodobý cíl. Nevybudujeme to za týden, ale je to jedna z nejvýznamnějších priorit.
Zůstanete delegátem UEFA?
Funkční období mi končí 30. června, uvidíme, jestli UEFA řekne, že mám poslední výjezd. Víte, že FAČR mě nenavrhla na listinu na další dva roky. Ale je zde varianta, že mě UEFA zařadí na svoji listinu, je ovšem také otázka, jestli budu mít čas, protože hlavní pro mě budou Teplice. Nějaký výjezd v roli delegáta, to už byla spíš třešinka na dortu. Možná bych tak jednou dvakrát do roka vyjet mohl. UEFA nevidí ráda, že pracuju v klubu, ale na soutěže národních týmů by mě mohla použít.
Inspiroval vás po cestách po Evropě nějaký klub, s kterým byste mohli spolupracovat?
Poslední dobou jsem jezdil spíš na velká utkání, tam propojka asi nebude. Ale napadá mě norský mistr FK Bodo, který bude startovat v kvalifikaci o Ligu mistrů. To je přesně klub s podobnou strategií, co bych tady chtěl razit. Pracují velmi dobře s mládeží, mají odchovance, nekupují hráče za obrovské peníze, ale mladé perspektivní. Prodávají je pak do AC Milán, do Premier League.
Po sezoně končí smlouvy Vondráškovi, Řezníčkovi a dalším. Už máte jasno, co bude dál?
Se sportovním ředitelem a trenérem intenzivně pracujeme na kádru pro příští sezonu, v tuhle chvíli je předčasné říkat, jak to bude vypadat, každý má šanci. V kádru je 35 hráčů, každý si píše historii. Obrovské slovo bude mít trenér. Jsem rád, že se nám daří zabudovávat odchovance, ať jsou to Žitný, Knapík, Heidenreich, ale i ti zkušenější jako Mareš, Moulis či Vondrášek. Směr jede dobře, jde jen o to, abychom do budoucna malinko vyladili mládež. A stalo se, že každý rok budeme do áčka posouvat dva tři mladé hráče. Poslední zápas se povedl Kodadovi, máme tu mladého Vachouška. Tímto směrem jdeme.
Už jste zmínil, že jste se stal předsedou teplického svazu. Proč jste se o funkci ucházel?
Nepřicházím dělat revoluci, přicházím kvůli nadstavbě, o které bychom se chtěli bavit. Přispět zkušenostmi, abychom nežili na ostrovech a propojili to. Potřebujeme chlapy z amatérských klubů na stadionu, aby tomu fandili. Velké kluby jsou silné a vlivné, ale nesmí zneužívat dobrotu těch amatérských. Od nich čerpají hráče, ale nesmí je vykrádat, musí jim to nějak vracet. Všichni musí cítit, že jsme si prospěšní. Věřím, že to jde, proto jsem do té funkce šel. Teprve kluby zhodnotí, jestli Ruda Řepka mluví do větru, nebo jestli to proměnil v činy.
Jaká je situace v jiných okresech?
Myslím, že Ústecký kraj je specifický, je tu poměrně klid. Předseda Martin Hrdlička má fotbal v srdci. Moc změn nebude, snad s výjimkou právě Teplic a Loun. Funguje to tu dobře. Nikdy jsem neslyšel, že by se tady děly nějaké zvrhlosti.
