Na druhou Zbrojovku Brno mají aktuálně náskok šesti bodů a na třetí místo, které zaručuje účast v baráži a drží ho Hradec Králové, dokonce osm.
Navíc se nezdá, že by nějak zpomalovali. Na jaře vyhráli všechna tři dosavadní klání a naposledy o víkendu zničili Ústí nad Labem 5:0.
Pardubice jsou v laufu a dá se o nich hovořit jako o jasném favoritovi na postup mezi elitu. Čemu za to vděčí?
MF DNES vybrala osm důvodů: první čtyři odkazují na dlouhodobou kontinuitu a stabilitu v klubu, další se týkají vyloženě letošní fantastické sezony.
1. Jádro mužstva funguje
Zkušenou osu tvoří stoper Šejvl, záložník Jeřábek a také exhradecký forvard Černý, který už je v týmu třetím rokem. Kabina Pardubic představuje velkou sílu a kapitán Jeřábek ji bezvadně kočíruje. Hostující hráči do ní většinou zapadnou bez problémů, a pokud ne, dlouho se v ní neohřejí. Snad jedinou výjimkou byl podzim 2014, kdy bylo za trenéra Haška v týmu pět mladých sparťanů najednou a vytvořili izolovanější partičku, tehdy to úplně neklapalo. Jinak byl soudržný kolektiv vždy pardubickou chloubou.
2. Jsem Krejčí. Jiří Krejčí!
Před zápasy i během nich mívá nervy. Kdyby to šlo, tak by neodložil cigaretu. Po výhře by se ovšem trenér Jiří Krejčí rozdal. U áčka působí od sezony 2013/14, kdy nahradil odchozího Martina Svědíka. S výjimkou podzimu 2014, během nějž dělal asistenta Martinu Haškovi, Pardubice vede jako hlavní kouč. Ve druhé lize je nejdéle sloužící.
Pětapadesátiletý Krejčí není extrémně povídavý mediální typ, ale občas překvapí vtipnou hláškou. Na trénincích jimi odlehčuje atmosféru pravidelně. Má pověst přísného, ale spravedlivého trenéra, při utkáních bývá slyšet.
Své hráče dokonale zná, část z nich si vychoval v mládeži (má k nim proto někdy až otcovský přístup) a mužstvo za ním jde. Krejčí se s ním snaží předvádět atraktivní útočný fotbal a pro hru má cit. Taky je patriot a postup milovaných Pardubic do ligy zůstává jeho velkým snem. Mimochodem, už předloni skončil s Pardubicemi ve druhé lize třetí, což byl nejlepší výsledek za posledních 45 let.
3. Hráči na hostování mají pré
U hostujících hráčů bývá nezřídka problém, že už za půl roku mohou zmizet a někdy angažmá mimo svůj klub berou jako degradaci, nikoli příležitost se ukázat. O Pardubicích se však ví, že hrají pravidelně nahoře a že se hráčům odjinud nebojí dopřát prostor. Pro členy širších kádrů prvoligových celků se staly exkluzivní adresou. Při výběru talentovaných hráčů hraje velkou roli i jejich charakter, což má v merku trenér gólmanů Martin Shejbal, působící jako jeden z koučů též u reprezentační dvacítky. Momentálně do základní sestavy patří hned trojice hostujících záložníků: plzeňští Michal Hlavatý (o víkendu sestřelil Ústí hattrickem) a Lukáš Pfeifer, plus olomoucký Pavel Zifčák.
4. Mládež má přednost
I legendární Karel Poborský před časem mluvil o tom, že pardubická regionální akademie patří k nejlepším v republice a že klub má v mládežnických reprezentacích spoustu zástupců. Ti pak pomáhají podpírat páteř týmu. Posledními výraznými produkty Pardubic jsou střední záložník Solil a gólman Letáček, který odchytal většinu podzimu. Letáček se sice teprve vrací po ošklivém zranění, v brance jej však výtečně zastoupil zkušený Boháč, jenž přišel v zimní přípravě z Příbrami.
5. Odchody tolik nebolely
Kouč Krejčí měl loni v létě osypky, když elitní kanonýr Petráň zamířil do Karviné a kreativní záložník Fousek do Brna. Pětigólového Kohúta si v zimě stáhlo mateřské Slovácko, ale na výsledcích se to zatím na jaře nijak neprojevilo, stejně jako koronavirová krize. Východočeši získali devět bodů se skóre 7:0.
6. Doma je tvrz. Ale...
Až Brno loni v listopadu ukončilo rok a půl trvající domácí neporazitelnost Pardubic. Jinou porážku letos před vlastními fanoušky, z nichž ti skalní mají k hráčům velice blízko, mužstvo neutrpělo. Rodinnou atmosféru v klubu dokresluje malý stadionek Pod Vinicí, kde správcuje kapitán Jeřábek. Jenže pozor, stadion brzy nebude splňovat podmínky ani pro druhou ligu, natož pro první. Co s tím? Pardubice by se rády přesunuly na Letní stadion, ovšem jeho rekonstrukce se neustále odkládá. Pokud by mužstvo postoupilo, muselo by hrát domácí zápasy jinde. Klub už je dohodnutý s Mladou Boleslaví, tím by ovšem přišel o svoji takřka nedobytnou pevnost. Letošní bilance Pod Vinicí? 9-0-1, skóre 24:4.
7. Fotbal bez zábran
Na rozdíl od řádky ambiciózních soupeřů, kteří se často pyšní nedávnou ligovou minulostí, se od Pardubic útok na přímý postup nečekal. Východočeši mohou hrát bez stresu a v tom tkví ve srovnání s konkurencí jejich obrovská výhoda. Nějaký tlak na ně může dolehnout až teď, kdy budou ve zbytku sezony hájit slibný náskok.
8. Z obrany rovnou do útoku
Pardubické mužstvo baví diváky nápaditou ofenzivou, základ úspěchu je však v perfektně fungující obraně. Za devatenáct kol inkasovala jen jedenáctkrát (druhé Brno osmnáckrát), na jaře zatím ani jednou. Zadáci, před kterými operuje šéf týmu Jeřábek, se pravidelně zapojují také do útočení. Tomáš Čelůstka běžně zahrává přímé kopy a stejně jako další krajní bek Prosek se rád vydává na zteč po křídle. Pozičně skvělý Šejvl se neváhá zapojit středem a druhý stoper Toml zase často vypomůže nebezpečnými hlavičkami.
Co myslíte, postoupí Pardubice z prvního místa? Do nejvyšší soutěže by se vrátily poprvé od roku 1969, kdy ji hrál tehdejší oddíl VCHZ.
