Prvním nešťastníkem se v roce 1930 stal mexický obránce Manuel Rosas. Mandžukič je tím třiapadesátým a minimálně na čtyři roky posledním.
Běžela osmnáctá minuta, když se Francouzi dostali do své první větší šance. Antoine Griezmann centroval z volného kopu na zadní tyč a Mandžukič lízl balon, který zapadl do sítě za brankáře Danijela Subašiče.
Šlo o úvodní trefu nezvykle gólového finále mistrovství světa, Francie nakonec zvítězila 4:2. A šlo také o celkově dvanáctý vlastenec šampionátu. S přehledem jde o rekord, dosavadním maximem bylo šest vlastních branek z turnaje, který v létě 1998 hostila Francie.
Dvaatřicetiletý chorvatský forvard, který zásahem na 2:1 rozhodl semifinále s Anglií, nakonec skóroval i do soupeřovy sítě. Po změně stran za stavu 1:4 nevzdal napadaní francouzské rozehrávky, vystihl Llorisův pokus o kličku a gólmanovu hrubku potrestal svou třetí trefou na turnaji.
Po Nizozemci Erniem Brandtsovi se Mandžukič stal teprve druhým fotbalistou v dějinách, který v jednom zápase MS překonal svého i protivníkova brankáře.
Snížením ze 69. minuty dal nadšeně bojujícím Chorvatům naději, Francie si ale vypracovaný náskok pohlídala a po dvaceti letech slaví titul z mistrovství světa.