Jak se vám chytá pokaždé za jinou obranou, když se v poslední době do sestavy přidala zranění a tresty za žluté karty?
To absolutně neřeším. Trénujeme s klukama a člověk ví, na co se má připravit.
A je to znát, že jsou neustálé změny v obraně? Nebo vám situaci usnadní zažitý herní systém, ve kterém jsou hráči tam, kde mají být?
Samozřejmě že to nikdy nemůže být stejné. Když jsou jiní hráči, jsou jiní i jako typy a styl se trošku mění. Ale trenér nás připravuje na podobný herní styl a potom už jen záleží na jednotlivých výkonech hráčů. Každý je jiný a nedá se zařídit, aby bylo všechno stejné jako dřív. Ale přiblížit se k tomu můžeme.
V Mladé Boleslavi jste naposledy dostal čtyři branky. To u vás bylo za dva roky nejvíce v české lize, tolik jste jich předtím nikdy neinkasoval.
(pousmál se) Nevedu si statistiky a je možné, že jsem už někdy čtyři góly v lize dostal. Ale tady v Čechách určitě ne. To bylo poprvé.
Který gól z těch čtyř vás nejvíce mrzel? Dalo se některému zabránit?
Určitě ten druhý. Byla to střela, kterou bych za normálních okolností měl chytit. Bohužel, šla přes spleť těl a zaznamenal jsem ji metr před sebou. Nestačil jsem zareagovat.
V poslední době se hodně mluví o ataku Ira Stephena Hunta z Readingu na brankáře reprezentace a Chelsea Petra Čecha. Viděl jste ten zákrok v televizi? Byl úmyslný?
Viděl jsem ho a můžu jednoznačně odpovědět, že v tom byl úmysl zranit nebo zasáhnout brankáře. Podobných zákroků je při hře nespočet a brankáři proti nim nejsou absolutně chráněni. Osobně můžu říct, že bych se přimlouval ke změně pravidel, co se týče ochrany brankářů a hodnocení zákroků na ně.
Zranění brankářů přibývají více než dřív. Zažil jste v poslední době také nějakou bezohlednost v lize?
Je to zatím v rámci normy. Hráči jsou tady inteligentní a k nějakým tvrdým střetům nedochází. Ale je cítit agresivitu na každém kroku, protože fotbal se stále přibližuje k agresivitě. Dříve se hrálo více technicky a souboje se více vypouštěly.
Takže se tady v lize přitvrzuje?
V české lize všeobecně určitě. Trend je takový, že se hraje agresivněji. Ale je to v pořádku. Napadání, souboje. Co se týče brankářů, nevidím tam větší riziko než dřív. Největší chyba je, že brankáři nejsou chráněni pravidly.
Nebojíte se?
(znovu se pousměje) Kdybych se bál, tak bych dávno skončil a neriskoval bych. To jsou náhody, které vás mohou potkat i v běžném životě. Srazí vás auto na přechodu, máte dopravní nehodu. To je prostě život.
Říkal jste, že byste něco udělal s pravidly. Co byste navrhoval, aby byli brankáři více chráněni?
Například když jde útočící hráč na brankáře sám a ten mu padne pod nohy a fauluje ho, dostane brankář automaticky červenou kartu. Ale mělo by to být i obráceně. To zatím nefunguje. Kdyby hráč v opačném gardu srazil či atakoval brankáře bez míče a dostal by automaticky červenou kartu, určitě by si takový zákrok dopředu rozmyslel.
Pozvěte diváky na váš nedělní zápas s Příbramí. V čem bude zajímavý?
Doufám, že předvedeme tu příjemnou hru, kterou tady v poslední době hrajeme. Hru, kterou má divák rád a baví se při ní. Když jsem tady byl první rok, hráli jsme o záchranu a nešlo nám to. Potom jsme zase usilovali o postup a prostě jsme museli vyhrávat, ostatní šlo stranou. Teď se mužstvo semklo a myslím si, že produkuje pro diváky zajímavý fotbal.
Určitě. Ale Příbram se v posledních kolech zlepšila. Víte v čem?
Přesně to nevím. Ale měla určitě více štěstí než na začátku ligy. Je to mužstvo jako každé jiné a jak dvě tři kola za sebou vyhraje, tak je může zase prohrát. Neviděl bych nějaký rozdíl.
