Proti Vlašimi si dvaadvacetiletý Zorvan svůj příchod na hřiště jako střídající hráč, popáté v sezoně, výrazně zpříjemnil, po čtyřech minutách svého pobytu na hřišti totiž vstřelil gól. Svůj tým jím poslal do vedení 2:1 a nasměroval k výhře, sobě si vylepšil statistiku, protože gól byl v této druholigové sezoně jeho prvním.
„Doufám, že to bude pokračovat v lepších číslech, čísla k tomu patří,“ vypravoval po zápase hradecký fotbalista, „je to ale jen jeden gól a to je stále málo.
Třeba i proto, že jste zatím jen dvakrát nastoupil v základní sestavě. Je tohle cesta, jak se do ní dostat pravidelněji?
Doufám. Nikoho asi moc nebaví sedět na lavičce. Snad jsem si o to řekl, ale je to jen jeden zápas. Chce to makat na trénincích a ono se to pak dostaví.
Gólů opravdu moc nedáváte, poslední na jaře...
Shodou okolností jsem ten předcházející dal právě ve Vlašimi. Vzpomínám si, že to bylo na jaře někdy na moje dvaadvacáté narozeniny, takže kolem 8. dubna. Bohužel i na jaře byl jediný, přitom vím, že by jich to chtělo víc. Snažím se na tom pracovat.
Trenér vás poslal na hřišti na post podhrotového útočníka. Vyhovuje vám tato pozice?
Asi nejvíc, protože si myslím, že jsem nebezpečnější v útočné třetině hřiště. Mám ale balon rád a jsem i rád, když hraju níž a můžu ho rozehrát. Ale nejlépe se stále cítím na pozici výš.
Jak jste vnímal stav, za kterého jste tentokrát na hřiště přišel?
Než jsem nastoupil, tak jsme právě dali gól a vyrovnali na 1:1, což k elánu přidalo víc, než kdybych tam šel za stavu 0:1. Jsem rád, že jsme pak zápas otočili, zvládli ho vítězně a že v závěru jsme si snad poprvé v této sezoně dokázali přihrát víc jak pětkrát. O to je to lepší.
Gól jste dal hned za čtyři minuty po svém příchodu, bylo těžké přihrávku přesně trefit?
Párkrát jsem to už kopl tak, že jsem musel udělat kotoul, protože to letělo do ragbyového háčka. Naštěstí tentokrát jsem to trefil a my tím otočili zápas.
Může výhra nad Vlašimí pomoci vašemu týmu po období, kdy se mu výsledkově příliš nedařilo?
Dokázali jsme si, že umíme vyhrát i takhle těžký zápas, protože Vlašim nebyla lehkým soupeřem. A po těch předcházejících výsledcích nám to asi pomoct může, konečně jsme dali nějaký gól.
První poločas na to ale moc nevypadal, týmu se nedařilo. Čím to podle vás bylo? Svezlo se to s těmi předcházejícími?
Neřekl bych, že svezlo, ale každý má na začátku hodně sil, což platí i o Vlašimi. A oni jsou běhaví, mladí kluci, není to vůbec jednoduché. A jak vidíme, tak ve druhé lize může porazit každý každého.
Co se o přestávce dělo v kabině?
Byl jsem tam jen na začátku spíš kluky povzbudit, pak už ne, šel jsem se rozcvičovat. Co jsem slyšel, tak trenér hráče nabádal, aby začali od základu – bojovností a nasazením. Když nám tohle jde, tak fotbal hrát umíme. Ale potřebujeme tak začít hrát dřív, ne abychom tím zápasy jen končili.
Do zápasu jste šli po překvapivé porážce na hřišti třetiligového Radotína, jíž jste vypadli z poháru. V jaké stavu byl tým po této prohře?
Řekněme si na rovinu, že to nebylo nic veselého. Ale trenér nás hned po zápase uklidňoval, že takové věci přicházejí, vždyť my jsme měli namále už kolo předtím. Teď jsme se také mohli zachránit, v nastavení jsme mohli vyrovnat, zvládnout prodloužení a postoupit, jenomže jsme nastřelili jenom tyč. Kdybychom gól dali a pak třeba postoupili, tak by to asi nikdo zase moc neřešil.
S Hradcem být do dvou let v lize, přeje si posilaPřišel do týmu, který až do neděle neprožíval výsledkově nejlepší období. Na druhé straně právě po nedělní výhře nad Vlašimí dál patří do popředí tabulky, na vedoucí tým ztrácí ze čtvrté příčky jen dva body. A právě vidina možnosti postoupit s Hradcem Králové do nejvyšší soutěže byla pro záložníka Miloše Kopečného jednou z motivací, proč se s druholigovým Hradcem dohodl na přestupu a na dvaapůlleté smlouvě. „Vždycky dávám všechno týmu. S tím hradeckým bych chtěl do dvou let být v první lize,“ poznamenal krátce po podpisu smlouvy s Hradcem čtyřiadvacetiletý fotbalista, pravý záložník, který může hrát na této straně i v obraně. „Už delší čas jsem cítil, že potřebuji změnu. Navíc poté, co jsme ve Zlíně vyhráli pohár, chci novou výzvu a v Hradci zabojovat o druholigový titul,“ uvedl. Ve Zlíně loni zažil slávu po zisku pohárové trofeje. Stejně jako o dva roky dříve po postupu do 1. ligy. Ten ale Zlín získal i přesto, že na postupovém místě neskončil, nahoru mu pomohlo až odmítnutí Varnsdorfu. Nyní se Kopečný těší, že podobný úspěch zažije i v Hradci: „Nejprve se samozřejmě musím prosadit do sestavy. A mým cílem je i to, abychom na nový stadion, který se má v Hradci začít stavět, přitáhli co nejvíc diváků. |
