Říkal jste, že negativní reakce nepochopíte. Jak vám je?
Nedá se nic dělat. Tak si dáme v Teplicích do Síně slávy Edina Džeka, který tady byl půl roku, a kluci, co tady vyrůstali, tam holt nejsou. Třeba Míša Doležal, Dušan Tesařík... S tím musím žít.
Byl by návrat i bez toho emotivní?
Určitě. Vyrůstal jsem tady, odmalička jsem k tomuhle stadionu vzhlížel. Jsem tu poprvé jako soupeř, nic lehkého. Slyšel jsem nějaké skandování. I když někdo říká, že ho to nerozhodí, mě jako domácího to rozhodilo. Ale ne na výkonu, spíš to zamrzelo. Nečekal jsem pozitivní přijetí, ale ani negativní.
VIDEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Teplice versus Slavia ve videoreportáži |
A co kresba Barta Simpsona v kotli?
Musíte se zeptat jich. Hrál jsem tady od šesti let, něco jsem tu odkopal, přestoupil jsem za velké peníze, rozešel se v dobrém. No jo, no. Diváci ukázali, jak na to koukají. Zažil jsem několik návratů, třeba Štěpána Vachouška. A když jsem byl občas na tribuně, slyšel jsem, jakou dostává čočku. Už tenkrát mě to mrzelo. Teď jsem to holt schytal já.
Vadilo fanouškům víc, že jste slávista, nebo to, že jste v zimě neposílil Teplice?
To nebylo žádné rozhodnutí proti Teplicím. Já s nimi taky mluvil, ale vybral jsem to, co bude v daný moment lepší pro moji kariéru. A vyšla z toho Slavia. Že ji tepličtí fanoušci rádi nemají, to je sice pravda, ale není to rivalita Sparta - Slavia. Já tady byl odmalička, prošel jsem všemi kategoriemi. Nechápu to přijetí.
Proč jste tedy při návratu z Německa v zimě zvolil Slavii?
Nebylo to o penězích. O nich jsme se s Teplicemi ani nebavili, se Slavií, až když jsem přijel do Prahy. Být to o penězích, sedím na lavičce v Chotěbuzi. S teplickým ředitelem panem Hrdličkou a ostatními mám krásný vztah, ale všechno pasovalo na Slavii.
Změní ty reakce váš názor na Teplice?
Lidi na tribunách byli samozřejmě divní, ale v klubu všichni super. Rádi mě viděli, já zase je. Všechno v pořádku. Svůj postoj k Teplicím neměním. Víte, jací jsou tady fanoušci. Přijdou sotva dva tisíce. A nějakých pár lidí, co si pískne z nudy, mě neovlivní. Jednou bych se do Teplic rád vrátil.
Nešlo o projev frustrace z letošní záchranářské sezony?
Nevím. Kdybych byl v roli Milana Baroše, samozřejmě bych se vracel taky do Teplic. Že bych měl za sebou kariéru, že už bych něco dokázal. Já působil čtyři roky ve Frankfurtu. A když jsem se tam vracel jako soupeř, 50 tisíc lidí mě vítalo, jako bych byl spíš odchovanec Frankfurtu než Teplic. Pak přijedu domů, kde jsem se narodil a vyrůstal, a vypískají mě. Nechápu to, ale nic s tím neudělám. Celá rodina a kamarádi seděli u slávistického sektoru. A říkali mi, ať jsem rád, jaké mám fanoušky ve Slavii. Začali vyvolávat moje jméno.
Jak vám je, když Teplice vidíte v sestupové zóně?
Mrzí mě to. Od dnešního zápasu držím Teplicím palce, aby se zachránily. Myslím, že do ligy patří.
Remíza 1:1. Jaká byla?
Darovali jsme Teplicím bod. Jen tak se nevidí, abychom dostali takový gól v poslední minutě. Sami jsme jim nahráli. Měli jsme hrát chytře, vyspěle, udržet vedení. Je neodpustitelné, co si dovolíme. Euforii z posledních zápasů jsme chtěli přenést na Duklu a pak jít do derby se Spartou s prsama nahoře.
