Ztrácející Sparta vsadila na mohutnou ofenzívu, útočili i obránci. Tah se nepovedl. K míči se v půli hřiště dostal rychlonohý útočník domácích Malár, přisprintoval do velkého vápna protivníka a nekompromisně prostřelil jeho gólmana. Nastal druhý výbuch. Sparta se nevzdala, zakousla se do soupeře ještě více. Dobrou náladu domácích příznivců ztlumil již v poslední minutě běžné hrací doby Jarošík, povedenou střelou do sítě Starého Města. Stáhl náskok outsidera na jediný gól. Fandové znejistěli, snažili se navzájem uklidňovat: "Už přeci musí písknout konec."
Přání nebylo vyslyšeno. Ihned po třetí brance signalizoval rozhodčí Puček, že zápas prodlouží ještě o další čtyři minuty. Sklidil za to pískot a nesouhlasné pokřiky. Publikum vřelo. Kdekdo si uvědomoval, že Sparta je mistr závěrečných okamžiků, že dokáže zvrátit nepříznivý stav v posledních vteřinách. Napětí opět vzrostlo.
S ohromným nasazením hrající Sparta se už na rychlou odpověď nezmohla. Přišel výbuch číslo 3 - závěrečný hvizd ohlásil konec dramatu. Domácí příznivci vyskočili ze sedaček a začali se objímat. Sparťané rychle mizeli se sklopenými hlavami v kabinách. Zklamání bylo veliké. Někteří z nich porážku neunesli, odmítli se bavit s novináři. Domácí hráči na trávníku setrvali. Vychutnávali ovace publika. Po tradiční děkovačce, vytvořili malý vláček. Bavili tak stojící a dlouho tleskající věrné fanoušky. Na zdařilém odpoledni se podílely obě strany.
