Sparťané nakonec pohárové utkání dovedli bez znatelnější námahy k vítězství 3:1, přestože druhý poločas vlastně prohráli.
Tak drtivá sparťanská rána by skolila kdekoho
Vízek dokonce soudí, že po zápase bylo už v 10. minutě.
"Když někoho uzemníte dvěma góly během deseti minut, zanechá to na něm stopy. A pro Šmonu to byla opravdu velká rána. Fanoušci samozřejmě chtěli další góly, ale ten třetí sparťanský zásah tomu utkání paradoxně uškodil. Jak se říká, v tu chvíli bylo vymalováno."
Samozřejmě ani pětapadesátinásobný reprezentant si nemohl nevšimnout, že po přestávce tempo sparťanských fotbalistů viditelně pokleslo.
"Ale pochopit to dovedu. Trenér může o přestávce říkat co chce, ale přesto ve vás zůstává vědomí, že vedete tři nula. A k maximu se prostě nedonutíte, dobře to znám z vlastní zkušenosti. A přestože Sparta druhý poločas prohrála, vypnout se k větší aktivitě po přestávce prostě neměla zapotřebí."
Internacionál oceňuje stále se lepšící sparťanské výkony.
"Lavičkovo mužstvo začíná hrát opravdu dobře, výhry nad Bilbaem a nad Šmonou mužstvu viditelně svědčí. Ještě by takové herní sebevědomí měli sparťani dostat do ligy. A když se jim to povede, vychází mi z toho, že v ní nemůžou skončit hůř než první," říká Vízek, který za čtvrteční pohárový výkon z jednotlivců staví nejvýš Matějovského, Kadlece a Kweukeho.
Plzeňské mužstvo zúročilo své pohárové zkušeností
"Na zápase Plzně v Tel Avivu už bylo dobře znát, že tým trenéra Vrby už je zkušeným pohárovým mužstvem, které se při prvním nezdaru nevzdá. Čímž myslím inkasovaný gól v 19. minutě. Pravda, o chvíli později mohla Plzeň dostat druhou branku, ale při samostatném nájezdu ji podržel brankář Kozáčik. A pochopitelně, že hodně znamenal Horváthův vyrovnávací gól těsně před přestávkou," říká Vízek k utkání loňského českého mistra.
Plzeň na stadionu Hapoelu Tel Aviv zvítězila 2:1.
Ve druhém poločase bylo podle Vízka klíčovým momentem vyloučení domácího hráče v 63. minutě.
"To už Plzeň sice vedla a zápas kontrolovala, jenže tahle červená poslala Izraelce definitivně do kolen. Plzni to nevídaně pomohlo a potom už jí stačilo zkušeně držet míč a vedení tak udržet až do poslední minuty," vyzdvihuje Vízek rozvahu a sebevědomí plzeňských fotbalistů.
Podle bývalého reprezentanta bylo znát, že do týmu se po zranění vrátil záložník Kolář.
"Právě Kolář společně s Rajtoralem patřili k nejlepším hráčům zápasu. A zvláštní kapitolou zůstává sedmatřicetiletý plzeňský tvůrce hry Horváth. Díky svému přehledu a kopací technice nemusí být bůhvíjakým rychlíkem a přitom dává mužstvu strašně moc, je jeho ústřední postavou a skoro všechno jde přes něj. A jak se prodral ke svému vyrovnávacímu gólu, to taky stojí za uznání," poznamenává Vízek, že Horváthův fotbalový um na čtvrtečního soupeře stačil.
"Izraelská mužstva vlastně neznám, takže jsem byl na ty dva čtvrteční zápasy hodně zvědavý. A když jsem to pak viděl, nechápu, jak mohou mít izraelské týmy větší koeficient než ty české," uzavírá sedmapadesátiletý Vízek.