Ohrožení mohl způsobit pouze pravý obránce Peter Ankersen. V prvním poločase se nebojácně protáhl mezi dvěma hráči a levačkou mířil na zadní tyč. Minul.
„Věděl jsem, že to jde vedle. Ani jsem na tu střelu nereagoval, byl jsem v klidu,“ řekl Kolář.
Kodaň se do útoku moc nehnala. Vypadalo to, že jí stačí bod.
Popravdě mě to ani nepřekvapilo. V Kodani hráli stejně jako tady. Akorát nakopávají balony dopředu, tam se o to poperou a snaží se vytvořit nějakou šanci. My máme vzadu bohudík takovou zeď, že jsme je k ničemu nepustili.
Máte třetí nulu ve čtvrtém zápase Evropské ligy. Byla tato nejjednodušší?
V žádném zápase není nula jednoduchá. Nikdy nejsem úplně bez práce, i když na mě nejde žádná střela. Zvykl jsem si na svou pozici. Jsem tam od rozehrávky, občas chytnu nějaký centr a hraju vysoko za obranou. Že by to bylo úplně bez práce se říct nedá.
Kvůli zraněním jste museli měnit obrannou čtyřku. Čím to, že tak dobře fungovala?
Je mi líto kluků, kteří se zranili, ale dnes jsme je nahradili dobře. Jsem zvyklý na Ondřeje Kúdelu, protože už jsme spolu působili v Liberci, takže vím, jak se pohybuje na hřišti, co od něj můžu čekat a on zase ode mě. V tomhle ohledu jsem s ním naprosto spokojený. Dnes ho nahradil Simon, se kterým v komunikaci není problém, protože umí výborně česky.
Dnes nastoupil s Ngadeem, který si toho stejně jako Deli hodně dovolí...
Já jim věřím. Oni jsou takoví blázni, ale na druhou stranu všechno vyhrajou, a když ztratí balon, vzápětí ho získají zpět.
Nebojíte se, že by vám vzadu mohli zatopit?
Když jsem přišel do Slavie, měl jsem s tím trochu problém. Bál jsem se, že jim to vypíchnou, ale už jsem si na to zvykl. Oni si zvykli, že já kličkuju, já si zvykl, že oni kličkujou. V tomhle směru je to všechno v pořádku.
Po remíze s Kodaní jste druzí ve skupině.
Myslím, že postup máme blízko. Když Kodaň neboduje v Petrohradě a my uděláme alespoň bod v Bordeaux, tak ten postup máme. Ale věřím, že v Bordeaux vyhrajeme a budeme slavit.
