Dnes si plní svůj fotbalový sen. V minulých dnech podepsal profesionální smlouvu ve Slovanu Liberec a má šanci zahrát si českou první ligu, což by pro něj byl vrchol dosavadní kariéry. „Každý den jsem pracoval na tom, abych se dostal do nejvyšší ligy. Chtělo to čas a vytrvalost. Věřím, že si to zasloužím a mám na to,“ řekl 24letý fotbalista. „Těším se na prvoligový fotbal. Budu na sobě dál makat, abych nezklamal.“
Letní příprava 2018Jak se prvoligové týmy chystají na novou sezonu. |
Je to napínavý i dojímavý příběh. Elvis Mashike vyrůstal v Demokratické republice Kongo, dřívějším Zairu, což je jedna z nejchudších zemí světa (pozor, neplést s Kongem). Krvavá občanská válka, která tu vypukla v devadesátých letech, stála životy miliony lidí. „Situace je u nás doma taková, že naši lidé často nemají ani co jíst,“ řekl Mashike v jednom z rozhovorů.
Nejmladší ze sedmi sourozenců měl fotbalový talent, ale doma ho uplatnit nemohl. Už v patnácti letech se proto vydal do Evropy. Nezískal však víza do vysněné Francie, ale na Ukrajinu. Ocitl se v Oděse na břehu Černého moře, kde se protloukal různě, v jednu chvíli skončil dokonce na ulici. Ničil ho i široce rozšířený rasismus, nadávali mu, často plakal.
Chtěl se vrátit domů, ale nakonec to neudělal a odhodlal se k odvážnému kroku. Bez dokumentů nasedl do vlaku a vyrazil na Slovensko, kde požádal o azyl. Po těžkých začátcích, kdy musel přespávat i na autobusové zastávce, měl nakonec štěstí. Známý ho zavedl za Peterem Paškou, primátorem města Galanta, a ten mu pomohl zlegalizovat pobyt a vrátit se k fotbalu. „Je to můj bílý táta,“ říká o něm vděčně.
Na Slovensku nakonec Elvis zakotvil na dlouhých pět let. Hrál nižší soutěže v Seredi, Galantě a Zvolenu, mihl se i v prvoligových Zlatých Moravcích. Chodil do školy, našel si přítelkyni Barboru. Po ruštině se dobře naučil i slovensky a vloni v zimě zamířil „na blind“ do Prahy.
Tady znovu zapracovala náhoda. Majitel fitness centra, kde si Mashike udržoval kondici, se znal s bývalým sparťanským fotbalistou a trenérem Loko Vltavín Martinem Frýdkem, a ten mu dal šanci ve třetí lize. Mladý Afričan od začátku válel, během jara dal 13 gólů a stal se nejlepším střelcem týmu.
Po půl roce už se stěhoval do druholigových Českých Budějovic, kde získal svou první profesionální smlouvu v životě. Na jihu Čech patřil ke klíčovým hráčům, na pět gólů nahrál a sedm jich sám vstřelil. „Je mi jedno, jestli dávám góly hlavou nebo nohou. V druhé a třetí lize jsem ale hodně gólů vstřelil hlavou,“ říká rodák z jedenáctimilionové Kinshasy. I díky tomu teď bude jeho zajímavý příběh pokračovat u trojnásobných českých mistrů v Liberci.
PřestupyJak se během letní přestávky mění prvoligové týmy. |
Nový kouč týmu Zsolt Hornyák ujistil, že mu šanci určitě dá. Po odchodu kanonýra Pulkraba tým produktivní útočné hráče velice potřebuje. „Elvis každý rok postupuje nahoru, v Budějovicích udělal obrovský progres a Liberec ho sledoval. Spoléháme na něj, ale na druhé straně nečekáme hned zázraky a dáme mu prostor na adaptaci,“ řekl Hornyák.
Pro mladého útočníka mluví kromě fotbalových kvalit také jeho pracovitost i přátelská komunikativní povaha. Důležitý je i fakt, že se bez problémů domluví česky, což není u hráčů z Afriky vůbec obvyklé. „Aby bylo co nejjednodušší žít v cizí zemi, je potřeba umět tamní jazyk. Mám dar, že se učím cizí řeč velmi rychle, díky tomu se mi tu žije lépe,“ říká.
Od začátku svého zahraničního dobrodružství posílá Elvis Mashike peníze domů své rodině, která se mu na začátku složila na cestu za fotbalovým snem a dokonce prodala byt. Právě pomoc blízkým v Africe je pro nového libereckého útočníka velkým hnacím motorem.
Využije svou šanci v první lize?
