El Capitán odchází, číslo 7 s ním. Raúl se rozloučil s Realem, svým domovem

Usmíval se, snažil se vypadat vyrovnaně. Při loučení s fanoušky se ale stejně neubránil slzám. Každý fanda Realu Madrid to chápal, komu by nevlhly oči, když odchází ikona klubu, legendární číslo sedm, kapitán... Raúl González Blanco opustil stadion, který mu byl šestnáct let domovem.

TAK TO DĚLÁ VŽDY. Pokaždé, když dá gól, Raúl políbí prsten. | foto: Profimedia.cz

HRÁČI REALU

o Raúlovi

Iker Casillas
Raúl je symbolem Realu Madrid. Skvělého kapitána dělají vzestupy a pády, to, že ví, jak vytěžit z jakékoli situace to nejlepší. Raúl je příklad profesionality a mně osobně pomohl vyrůst jako hráči, ale také jako osobnosti. Neuvěřitelné příběhy klubů jsou psány vynikajícími fotbalisty a Raúl je jedním z nich.

Cristiano Ronaldo
Hrát po Raúlově boku byla čest, jako dítě jsem o tom vždycky snil. Bylo mi ctí sdílet s ním jednu šatnu, přeji mu jen to nejlepší.

Kaká
Raúl je úžasný hráč a důležitý člen klubu. Vždycky bude součástí Realu Madrid a jeho odchod je pro jeho fanoušky i spoluhráče smutným dnem.

Xabi Alonso
Raúl představuje hodnoty Realu Madrid. Je symbolem a součástí historie tohoto klubu. Není snadné hrát za Real Madrid šestnáct let, ale on to dokázal, protože je to velkolepý hráč.

"Gracias, Raúl," svítilo obřími písmeny na internetových stránkách Realu Madrid poděkování skvělému útočníkovi, který se rozhodl pokračovat v kariéře jinde.

Naprosto po právu s ním zmizí z šatny domácích na stadionu Santiaga Bernabéua dres se sedmičkou na zádech, který už nikdo nosit nebude. Klub se rozhodl číslo sedm na znamení úcty k Raúlovi vyřadit.

Proč? Černovlasému střelci se těžko někdo vyrovná, možná nikdo. Jeho 741 zápasů a 323 gólů by mohlo mluvit za vše, ale takový kanonýr si zaslouží víc.

Když v pondělí kráčel k pultíku na avizované tiskové konferenci, musel uvnitř trpět. Real Madrid pro něj byl po rodině vším. Zřejmě se chtěl vyhnout emocím, proslov proto četl z papíru.

"Je to pro mě ohromně těžký den. Ale cítím se být hráčem a chci se tak cítit ještě dlouho. Dokud budu moci, dokud mi to tělo dovolí," promlouval uvnitř stadionu.

Nový trenér José Mourinho už by Raúlovi dával jen minimum příležitostí. Nejlepší střelec v historii Realu tedy raději odešel.

"Přišli někteří hodně dobří hráči. Měl jsem pocit, že je na čase tu skončit," prohlásil třiatřicetiletý fotbalista.

V královském klubu nezačínal. Přišel sem v roce 1992 z Atlétika Madrid, nejdříve do mládežnického "céčka". Dlouho tam ale nepobyl, devíti gólů v šestnácti zápasech si nemohl nevšimnout tehdejší kouč prvního mužstva Jorge Valdano, dnes ředitel klubu.

V prvním týmu debutoval 29. října 1994 proti Zaragoze, ale tehdy ještě neskóroval. To se mu povedlo o týden později, zrovna do sítě Atlétika.

Každým rokem si získával obdiv fanoušků, až si jej Madridistas zamilovali a Raúl jim to oplácel góly. Nejvíc ze všeho ovšem miluje svou rodinu, a to nezapomněl ukázat od utkání s Barcelonou v roce 1999 v žádném dalším zápase.

LEGENDA SE LOUČÍ. Útočník Raúl se loučí s Realem Madrid na tiskové konferenci.

Tehdy při oslavě své trefy poprvé políbil snubní prstýnek a už s tím nepřestal. I proto má pověst vzorného manžela a táty. Džentlmen je i na hřišti, za celou profesionální kariéru nedostal ani jednu červenou kartu.

Vzorem celému mužstvu musel být od roku 2003, kdy po Hierrovi převzal kapitánskou pásku. Tu nyní předal brankáři Casillasovi, dalšímu odchovanci "Bílého baletu". Casillas tak po Raúlovi přebral kapitánskou štafetu už podruhé, nejdříve se tak stalo v reprezentaci Španělska.

Raúl je kanonýr se všímvšudy. Do svého životopisu může hrdě napsat: nejlepší střelec Realu Madrid, nejlepší střelec Ligy mistrů, nejlepší střelec Španělska, třetí nejlepší střelec španělské ligy.

Šestkrát se s Realem radoval z ligového titulu, třikrát s ním vyhrál Ligu mistrů. Nic z toho mu fanoušci nezapomenou, s těžkým srdcem budou sledovat, jak obléká dres jiného klubu.

"Je to příležitost získat zkušenosti v zahraničí. Schalke ukázalo velký zájem, ale i jiné týmy," dodal Raúl. "Moje budoucnost je v Anglii nebo Německu."

Těžko uvěřitelné je skutečností, El Capitán odchází. Jednou se ale jistě vrátí a dostane v klubu funkci, v Realu Madrid se pro legendu najde uplatnění i mimo trávník.

Pět milníků Raúlovy kariéry v Realu

Tolik nezapomenutelných zážitků zbylo fanouškům Realu Madrid na odcházející legendu! Vybrat jich pár, to už dá pořádnou fušku.

29. října 1994: DEBUT
Tehdy to všechno začalo. Jorge Valdano, tehdejší trenér Realu Madrid, se nerozpakoval dát sedmnáctiletému mladíkovi šanci a na trávník Raúla proti Zaragoze poslal od první minuty. Nováček v bílém dresu sice gól nedal, Real navíc prohrál, ale právě tímto zápasem nastartovala jedna nezapomenutelná kariéra.

5. listopadu 1994: PRVNÍ GÓL
Jestli debut nebyla žádná sláva, jen o týden později předvedl Raúl mnohem lepší výkon. V derby proti Atlétiku nejdřív zařídil penaltu a pak navíc po centru Laudrupa poslal míč do pravé šibenice. Real vyhrál 4:2 a pro novou hvězdu to byl první z mnoha skvělých zápasů.

1. prosince 1998: PARÁDA
Real hrál v Tokiu o už zaniklý Interkontinentální pohár proti Vasco de Gama, stav byl 1:1 a na bránu jihoamerického týmu se valil útok. Dlouhý pas Seedorfa, perfektní zpracování Raúla, který si nejdřív položil jednoho obránce, pak druhého a až potom uklidil míč do brány. Nádherný gól, navíc tak důležitý!

13. října 1999: POPRVÉ LÍBAL PRSTÝNEK
Co o Raúlovi víte? Jasně, dlouhé roky hrál za Real Madrid, kterému dělal i kapitána. Určitě si ale vybavíte i to, jak slaví góly - vždy políbí snubní prstýnek. Poprvé to udělal v zápase proti Barceloně. Tehdy vstřelil první branku zápasu, ale katalánský rival skóre otočil. Jenže Raúl vyrovnal a z radosti políbil prsten. Od té doby to tak dělá vždy.

19. dubna 2000: SLAVNÉ VÍTĚZSTVÍ
Semifinále Ligy mistrů, proti sobě stojí dva evropští velikáni. První zápas mezi Realem Madrid a Manchesterem skončil remízou 0:0, a v Anglii se tak bojovalo o postup do finále. V nádherném zápase vyhrál španělský tým 3:2, na čemž se gólem podílel Raúl. Pomohl tak svému týmu do finále, které Real také ovládl. Sto osmdesát dva centimetrů vysoký útočník si tak mohl vychutnat druhý triumf v Lize mistrů ze tří.