A sedmnáctiletému odchovanci Slovácka se daří i na klubové úrovni, s PSV Eindhoven vede nizozemskou ligu devatenáctiletých. „A už jsem se podíval i do áčka,“ hlásí. „Měl jsem s nimi zatím tři čtyři tréninky, moc jsem si to užil. Hráči jsou fakt vynikající, je vidět, že je tam hodně holandských i jihoamerických reprezentantů. Kvalita tréninků je vyšší, po fyzické stránce je to taky posun,“ všímá si.
Přiznává, že z přípravy v jednom z nejslavnějších nizozemských celků, kterému v tamní Eredivisie patří třetí místo, měl obavy. „Ale čekal jsem to ještě těžší. Kondičně jsem docela dobře vybavený, takže jsem celkem stíhal. Silově ještě musím přidat, ale poradit si i s tím dokážu,“ ujistil.
Nejvíc jej překvapilo, že se vyhnul úkolům, které na nejmladší členy připadají v českých klubech. „Před kabinami jsme ještě s dalšími dvěma kluky čekali, jestli máme něco vzít. Ptali jsme se hráčů, ale ti nás jen poslali na hřiště. O všechno se tam starají kustodi, maséři, členové realizačního týmu.“
Další meta: zpěv písně pro celý ligový mančaft. „Ale ta povinnost přijde, až se stanete plnohodnotným členem áčka, to mám teprve před sebou,“ usměje se.
Sadílek do PSV Eindhoven odešel ze Slovácka před rokem a půl, po pár měsících na něj klub uplatnil opci, čímž se stal natrvalo jeho hráčem.
Angažmá mu svědčí, šikovný záložník byl vyhlášený nejlepším českým starším dorostencem za minulý rok, čímž navázal na předchozí dvě vítězství v mladší kategorii. „Teď na jaře jsem v devatenáctce PSV nejvytíženějším hráčem. Nechyběl jsem na trávníku ani minutu a jsem rád, že mě bere jako důležitého člena týmu,“ pochvaluje si.
Na podzim přičichl i k Lize mistrů, prozatím její mládežnické podobě. PSV ovládlo základní skupinu, za sebou nechalo Rostov, Bayern Mnichov i Atlético Madrid. V osmifinále ale nezvládlo penaltový rozstřel s Benfikou Lisabon, byť Sadílek svůj pokutový kop proměnil.
„Ten zápas byl fakt skvělý, přišlo u nás 6 500 diváků, neskutečný zážitek. Liga mistrů je neskutečná soutěž, dá se to srovnat s mezinárodním fotbalem na reprezentační úrovni,“ popisuje Michal Sadílek.
Život v Eindhovenu si nemůže vynachválit, dokonce se už pustil i do studií nizozemštiny pro pokročilé. Naopak domů do Uherského Ostrohu se dostane jen výjimečně. A těžké to má i se školou – studuje druhý ročník Obchodní akademie v Hradišti. „Byl jsem tam naposledy před Vánoci, chybějí mi ještě nějaké předměty z prvního pololetí. Teď tam chci zavítat a budeme řešit mé možnosti,“ plánoval po konci reprezentačního srazu.
