„Postoupit? To by byla krásná pohádka,“ zasnil se Vůch. „Tabulka je otevřená, může to dopadnout jakkoliv. Chtěli jsme mít až do posledního zápasu o co hrát a to se nám splnilo. Zamotali jsme skupinu tak, že to může být drama až do poslední minuty. Rozhodne kvalita a to, kdo bude chtít víc.“
Po dlouhé době jste dal gól. Bylo to probuzení v pravý čas?
Od prvního zápasu sezony na hřišti rakouské Admiry, kdy jsem dal dva góly, jsem se netrefil a zápasy nebyly podle mých představ. Byl jsem z toho sám vnitřně vyřízený. Jsem jeden z těch hráčů, kteří mají dávat nebo připravovat góly, a když se nedaří mně, má to pak dopad i na tým. Ale myslím, že teď jsme za pět dvanáct zabrali a mohli bychom ještě zabojovat o postup.
Byl to zápas váš a útočníka Komličenka. Souhlasíte?
Smáli jsme se ještě s Ekpaiem, že náš „green house“ byl na hřišti hodně znát. Bydlíme totiž ve stejném domě, který je zelený. Nikimu Komličenkovi dva góly určitě pomůžou se střelecky uvolnit. Na tréninku předvádí neskutečné věci, ale v zápasech mu to moc nešlo a tahle výhra mu obrovsky pomůže. Doufám, že pomůže i celému týmu. Fanoušci si to po hluchém období, kdy jsme nedávali góly, zasloužili. Jsem rád, že to nebylo drama do poslední minuty a lidi si to mohli užít.
V sobotu jste prohráli derby v Jablonci 0:3, teď jste stejným poměrem přejeli silný Karabach. Kde se stala ta změna?
Museli jsme si určité věci vyříkat. Už delší dobu bylo znát, že něco není v pořádku a v Jablonci to vygradovalo. Byla to poslední kapka, kdy už musel někdo zasáhnout. Jsem rád, že z naší strany nezůstalo u řečí, ale přešli jsme k činům. Výhra nad Karabachem ukázala, že by to mohlo klapat. Kéž by to špatné období už bylo za námi.
Co jste si vyříkávali?
Minulou sezonu jsme na hřišti bojovali jeden za druhého. Teď jsem to z nás necítil. To byl zásadní problém. Když ale budeme hrát každý zápas stylem jako proti Karabachu, všechno bude úplně jinak.
