„Spím. Spím a čtu. Tedy kromě tréninků,“ tvrdí. „Rád bych si prošel Prahu, hodně jsem slyšel, jak je krásná, ale zatím vůbec není čas.“
Asijští spoluhráči ho obdivně pozorují při tréninku. Mají proč. Effenberg byl světová klasa. Když Bayern Mnichov na přelomu tisíciletí vládl Lize mistrů, on a Lothar Matthäus byli hlavními hvězdami.
„Mohl bych mít všechny hráče světa, ale tým potřebuje Effenberga,“ prohlásil klubový prezident Franz Beckenbauer.
Muž s číslem 11 na zádech i s mnoha skandály na krku. Přezdívá se mu Tiger. V roce 1994 při mistrovství světa vztyčil na fanoušky prostředníček, když před koncem utkání s Koreou střídal. Hrál špatně a lidé na něj při každém jeho dotyku s míčem křičeli Effe - Ven! „Neunesl jsem to,“ přiznává.
Kvůli tomu ale v reprezentaci neskončil. Sám dnes popisuje jiný důvod: „Hrál jsem v Bayernu, v sobotu bundesliga, ve středu Liga mistrů, v sobotu liga. Od soboty do soboty pořád v jednom kole. Když má člověk tři děti, vůbec si je neužije. Na reprezentaci už v mém životě nebylo místo.“
A sleduje vůbec Němce nyní, jak se trápí v evropské kvalifikaci? „Když nemám nic jiného na práci, podívám se. Ale vidět je nemusím.“ O aférách, které proplouvají jeho životem, se bavit nechce. Před soud ho hnal třeba starší chlapík, který opilý usnul před domem manželů Effenbergových v zimě roku 1996.
„Zkopal mě,“ stěžoval si muž u soudu. Fotbalista se uhájil: „Nic takového jsem neprovedl. Zachránil jsem mu život, umrznul by.“
V německých novinách se rozebíral také případ, kdy Effenberg údajně napadl prostořekou ženu v jednom z barů v Mnichově. Prý se domluvili na odškodném ve výši dvou milionů korun.
Naposledy na jaře šokovala kniha s názvem Všem jsem to ukázal, kde jsou mimo jiné lechtivé fotografie Effenberga s Claudií Strunzovou, bývalou manželkou jeho bývalého spoluhráče.
I když nemá čistý rejstřík, chtělo ho plno klubů. Fulham z Londýna nebo Austria Vídeň. On si vybral Katar. „Zájem byl i z Manchesteru City, předložili mi smlouvu, ale já nebyl přesvědčený, že do toho půjdu. Radši jsem toho nechal, nedělám věci jen napůl.“ Teď pomáhá učit fotbal v Kataru a za osm měsíců, kdy mu skončí smlouva, nejspíš řekne fotbalu sbohem.