Plzeňští fotbalisté mají před Spartou šestibodový náskok a lepší vzájemná utkání, která v případě bodové rovnosti na konci sezony rozhodují.
Plzeň získala třetí titul v historii.
Jaké kroky musela Plzeň od loňského léta udělat, aby se stala českým šampionem?
Kostrbatý start nevadil. Plzeň nezačala soutěžní ročník zrovna ideálně. Nejdřív v Superpoháru utrpěla debakl 0:3 na Spartě. Při ligovém startu remizovala v Příbrami, následovaly i další ztráty: porážka na Slavii, remíza v Liberci. Tři zakopnutí v úvodních sedmi kolech. Přesto byla o bod první, protože chybovala i Sparta. Ztráty v lize by pro Plzeň nebyly až takový problémem, pokud by postoupila do Evropské ligy. Jenže ztroskotala v kvalifikaci hned na svém prvním soupeři - rumunské Ploješti. A to už napravit nešlo. Paradoxně to týmu mohlo i pomoci, protože se soustředil jen na ligu a síly - psychické i fyzické na rozdíl od Sparty nemusel tříštit mezi ligu a pohár.
Výměna trenéra. Souvisí s prvním bodem. Nepovedený začátek, v souvislosti s nepříliš výraznou jarní částí ( v souvislosti s porážkou ve finále poháru), stál místo trenéra Dušana Uhrina mladšího. Plzeňské vedení ho odvolalo po třetím kole po ligovém vítězství 4:0 v Budějovicích. O osudu Uhrina šéfové rozhodli už o pár dnů dřív po vyřazení z evropského poháru. Duel v Budějovicích ho nechali vést proto, že ještě nebyli definitivně domluveni s jeho nástupcem Miroslavem Koubkem. Zkušený, přemýšlivý, pracovitý fotbalový odborník v třiašedesáti vyhrál svůj první titul jako hlavní kouč.
Vítězství nad konkurenty. O titul bojovala tři mužstva. Plzeň ovládla všechna vzájemná utkání se svými největšími konkurenty. Jablonec porazila ve druhém kole 3:1, důležitou výhru zaznamenala v závěrečném podzimním dějství v Jablonci, kde Řezník rozhodl v nastavení. Spartu v obou zápasech zdolala 2:0. Zatímco na podzim jí ukázala sílu, byť jí nakonec v tabulce po následné porážce v Jihlavě neutekla, před týdnem výhrou na Letné takřka jistě rozhodla o titulu. To ukazuje, že byla silnější než rivalové.
Náhrada za Horvátha. Od chvíle, kdy zkušeného středního záložníka s parádní kopací technikou odkopla Sparta a Pavel Horváth v roce 2008 odešel do Plzně, si trenéři bez něj sestavu neuměli představit. Loni na jaře však tehdy devětatřicetiletého špílmachra kouč Uhrin párkrát posadil na lavičku, což Horváth těžce nesl. Po příchodu Koubka už nenastupoval téměř vůbec, což byla dohoda vedení, trenéra i jeho. Na trénincích se podílel na přípravě například standardek, při zápasech sledoval tým z lavičky. Na hřišti ho zastoupili Hrošovský, Vaněk či Hořava. Kapitánskou pásku převzal Limberský, s ním roli lídra plnili i Procházka s Kolářem.
Návrat Rajtorala. Pravý obránce podzimní část vynechal kvůli únavovému syndromu, podobné potíže měl už dřív během angažmá v Ostravě. Vrátil se v pravý čas. V zimní přípravě se totiž zranil reprezentační bek Řezník a Rajtoral zaujal jeho post. Dal i tři góly, v každém zápase byl tahounem, dostal se zpátky do národního mužstva.
Silná lavička. Příklad Rajtorala ukazuje, že Plzeň si dokáže poradit s tím, když vypadne důležitý hráč základní sestavy. V závěru podzimu nehrál Limberský, na levém beku ho nahradil Kovařík. Na jaře, když nemoc trápila Pilaře, Kovařík stabilně nastupoval před Limberským na pozici levého záložníka, dal tři góly, další připravil. Pilař se posunul doprava místo Petržely, který tým oslabil z disciplinárních důvodů, navíc už před tím neměl formu. Hořava, aniž by se to jakkoli na hře projevilo, nahradil v průběhu jara talentovaného Hrošovského. S Holendou jako střídající hráči rozhodli na podzim o výhře na Slovácku, následně patřili k nejlepším při vítězství nad Spartou. Holenda na jaře byl jen třikrát v základní sestavě, ale zařídil výhry nad Slavií a na Spartě.
Zkušenosti. První titul z roku 2011 pamatuje pět současných hráčů (Rajtoral, Limberský, Horváth, Petržela a Kolář). Ten předchozí z jara 2013 už i Kozáčik, Řezník, Procházka, Tecl, Kovařík či Hejda (chyběl Petržela). Všichni navíc odehráli spoustu těžkých zápasů v Lize mistrů, někteří k tomu přidali i mezistátní duely. Plzeň má suverénně nejzkušenější mužstvo v lize, což ve vypjatých momentech důležitou roli sehrálo.
Fanoušci. Průměrná návštěva doma je necelých jedenáct tisíc diváků, ani jednou nepřišlo míň než deset tisíc. Několikrát se kapacita 11 675 míst zcela zaplnila. Taková čísla nemá žádný jiný klub v české lize. I díky divácké podpoře Plzeň za celou sezonu ztratila doma jen tři body po nečekané porážce s Boleslaví - stalo se až ve dvanáctém utkání. Na Spartu chodí průměrně 9,5 tisíce diváků.
