V rodině Uhrinů teď bude docházet k pikantním diskusím. Otec, který v říjnu oslavil sedmdesátiny, je spojován hlavně s pražskou Spartou, současným úhlavním rivalem Plzně. "Jsem sparťan, ale Viktorku jsem mu vřele doporučil. Vždycky jsem si přál, aby trénoval jedno z našich nejlepších mužstev. A taky jsem chtěl, aby už se vrátil domů do Čech," přiznává Uhrin starší.
Co na to syn? "Táta je sparťan, ale myslím si, že bude stejně fandit Plzni," popichuje. Však to také otec Uhrin z Františkových Lázní, kde žije, bude mít do Štruncových sadů blíž než na Letnou.
Když s národním týmem přivezl z Eura v Anglii v roce 1996 stříbro, bylo Uhrinovi mladšímu devětadvacet. "Šťastná byla celá rodina, ale Dušan ten úspěch obzvlášť v srdci prožíval," vzpomíná Uhrin.
První den Dušana Uhrina mladšího v Plzni |
Syna odmalička vedl k fotbalu, jenže ten mu jako hráči příliš radosti nepřinesl. "Byl to normální kluk, nevybočoval. Ale brzy si těžce zranil koleno a na doporučení lékařů přestal závodně hrát. Už v osmadvaceti, to už vystudoval FTVS, tak začal trénovat," líčí otec nového plzeňského trenéra.
Mládež ve Strašnicích, divize na Vyšehradu, béčko Sparty, to byly první štace. Do první ligy nakoukl poprvé v roce 2002, kdy převzal po Vlastimilu Petrželovi Bohemians. "Nikdy jsem mu konkrétně neradil. Jen jsem vždycky říkal, že já bych to dělal takhle a takhle. Dušan si prošel vlastní cestou a má vlastní styl."
S Mladou Boleslaví má ligové stříbro a bronz, s Tbilisi gruzínský titul. Teď před Uhrinem mladším stojí další velká výzva - navázat s Plzní na úspěchy Pavla Vrby. "Bude to mít dost těžké. Viktoria je na vrcholu a přichází po velmi kvalitním trenérovi. Ten tlak vedení, medií a fanoušků bude velký. Ale to dobře ví," míní otec Uhrin.
Sám zase ví, že radosti i starosti budou sdílet.
