Fanoušci, trenéři i hráči, často kvůli neznalosti věci, videu spílají.
„Už se z toho stává fenomén. Jako máme české pivo, tak máme i české rozhodčí,“ říká Dušan Svoboda.
Nezlehčujete to příliš? Trenéři i fanoušci jsou k činnosti videosudího kritičtí.
V žádném případě to bagatelizovat nechci. Ale já musím řešit jen fakta a ta jsou jasná.
Jak jasná?
Za námi je jedenáct kol, videorozhodčí byl na vice než třiceti zápasech. A v žádném z nich nebyla nařízena nafilmovaná penalta. To je fakt. Nepadl gól z metrového, z půlmetrového ofsajdu. To je fakt. Pokud tohle někdo nevnímá, tak tomu nerozumím. To říkám se vší vážností.
Ale pochyby od některých autorit, trenérů jste zaznamenal, ne?
Pokud někdo video zpochybňuje, tak chce, aby se situace vrátila do stavu, že se budou kopat nasimulované penalty v devadesáté minutě a že budou padat góly z ofsajdů. Já se do téhle situace vrátit nechci. Trenéři by se měli primárně starat o svůj tým, o správný výběr hráčů, o správný koučing a nesnažit se špatné výsledky svého týmu svádět na někoho třetího.
V Plzni dostal Zlín gól zřejmě z ofsajdu, ale videorozhodčí přestupek neviděl. To je v pořádku?
Sám říkáte „zřejmě“, takže jistý si nejste a videorozhodčí si zřejmě také jistý nebyl. Video má primárně řešit zjevné a fatální chyby a musí být prokazatelně patrné, že rozhodčí na hřišti udělali chybu, jinak platí jejich verdikt. Jestli chceme posuzovat ofsajd, když špička kopačky byla tři centimetry za vykopnutým drnem, nebo před ním, jestli to chceme přeměřovat logaritmickým pravítkem a pak hledat chybu? To sice můžeme, ale já s tím nesouhlasím. Je přece nesmysl řešit milimetry, které prostě ani řešit nejdou. Každý přece ví, že fotbalové hřiště není rovné, je tam až půlmetrové zakřivení a k tomu navíc vše zkresluje postavení kamery. Na jednu stranu říkáme, že hraniční situace se mají tzv. pouštět, že chceme podporovat týmy, které se snaží hrát a vstřelit branku a na druhou stranu řešíme tyhle věci.
To nikdo nechce, ale...
Je třeba si uvědomit, co je hlavním a primárním cílem videa. Je třeba ho odlišit od tenisu. Jestřábí oko posoudí, jestli je míček milimetr na lajně, nebo milimetr za ní. Fotbal tohle v sobě nemá. Cílem je odbourat fatální, zjevné omyly a to se děje.
Ale omyly úplně nezmizely.
Tak jednak i videorozhodči je pořád jenom člověk, který prostě může udělat chybu a někdy ji zkrátka udělá. Ale video upozornilo na jednu důležitou věc, která je problémem fotbalu. Na nejednoznačnost a složitost fotbalových pravidel. Možná úplně nejvíc se to týká hry rukou v pokutových územích. Jestliže máme situaci dobře televizně nasnímanou a z pěti rozhodčích dva řeknou, že se o penaltu nejedná, ale další tři řeknou, že by ji pískli... Ani lidi z fotbalu nepoznají, kdy je někdy penalta za ruku. Jak ji pak má poznat fanoušek?
Co s tím?
Zjednodušit pravidla, to je jednoduché. Když video nebylo, svedlo se to na to, že ruku sudí neviděl nebo že měl špatné postavení. Teď se na to podívají z několika záběrů a stejně mají jiný názor, mohou si to vyložit tak i tak. Lidský faktor, prostě si to člověk nějak vyhodnotí. Ale to není problém videa.
V Česku se žehrá na technické problémy, na které upozornila komise rozhodčích. Spíš to vypadalo, že si do vás rýpla. Dotklo se vás to?
Ne, proč? Určitě lze všechno dělat líp. Jsme na začátku, porodní bolesti k tomu prostě patří, ani to jestřábí oko v tenise nebylo na začátku stoprocentní, ale to už dnes nikdo neřeší. Já se budu ve spolupráci s našimi partnery snažit zdokonalovat technické zajištění pro videorozhodčí a Komise rozhodčích ať se snaží zdokonalovat rozhodčí. Projekt zdokonalovat je naše povinnost. Naše technické zajištění je dostatečné, ale samozřejmě není na úrovni mistrovství světa v Rusku. Tam zápas snímalo čtyřicet kamer, my jich máme dvanáct. Oni mohli mít na určitou situaci osm záběrů, my máme čtyři. Pořád jsou ale čtyři víc než žádný. Pak jde o tzv. uživatelský komfort pro rozhodčí v přenosových vozech, ve spolupráci s O2TV se to snažíme posouvat rovněž dál.
Chybí například software pro ofsajdové čáry, potom ani videoasistent nemusí správně rozlišit, jestli byl gól regulérní, nebo ne. Kdy je sudí budou mít k dispozici?
Pracujeme na tom. Ale primárně je to tak, že ofsajd má vidět sudí na hřišti. Následně u monitoru by to videorozhodčí měl zvládnout i bez té ofsajd lajny. To je jeho problém. Video mu má pomoci, video nerozhoduje. Nedělejme z toho playstation. Obrázky jsou asistence a pomoc. Když záběr v televizi neprokáže jednoznačný opak od rozhodčího, platí rozhodnutí na hřišti. Tečka.
Kdy se zvýší počet zápasů v kole, na které bude videoasistent dohlížet?
Chci, abychom dojeli podzim a všechno si vyhodnotili. Povedeme znovu debatu s kluby, jestli v tom chtějí pokračovat. Pokud mně většina klubů řekne, že video nechtějí, bude mě to sice mrzet, ale budu to respektovat. Předpokládám, že k tomu ale nedojde. Za mě je to jasné, v jedenácti kolech nepadl gól z metrového ofsajdu a nebyla odpískaná nafilmovaná penalta. To je důležité. Jestli se rozhodčí divá na monitor u lajny o tři minuty déle, než by měl, je pro mě irelevantní.
V posledních dvou kolech správně upozornilo na přestupky, za které pak hlavní rozhodčí hráče vyloučil. Jak se ligy dotkl vyhrocený případ Milana Baroše?
Je to daň za úspěch. On je vidět, je symbolem. Ne vždycky a ne všude byl oblíben. V řadě momentů je to podobné jako s Tomášem Řepkou. Na Spartě ho fanoušci zbožňovali, ale všude jinde nenáviděli. U Milana to tak vyhrocené není, ale taky spíš fanoušky rozděluje, než spojuje.
Potřebuje liga jeho osobnost, kterou ukázal v posledním zápase se Slavií?
Já mám k němu ohromný respekt. A měli bychom ho mít všichni. Fotbalistů, kteří zvednou pohár pro vítěze Ligy mistrů, moc nemáme a je jedno, jestli momentálně hraje za Spartu nebo Baník. A je otázka, kdy budeme mít dalšího. Stalo se, vypjatý zápas, faul, následná reakce. Milan Baroš dostal trest, nedošlo k žádnému zranění, což je důležitá věc, a pojďme od toho. Nemá smysl z toho dělat větší téma, než je.
