Česko – Itálie 2:1. Mistrovství Evropy v Anglii, 14. června 1996, Liverpool.
Senzace. Čechům nikdo nevěřil, pouhé tři roky existoval národní tým. Poborský a Nedvěd byli vyplašení začátečníci. Navíc úvodní prohra 0:2 s Němci nenabízela naději.
"Zkusíme postoupit ze skupiny, ale musíme vzít v potaz její složení i malou zkušenost hráčů," nesměle znělo od trenéra Dušana Uhrina. Italové postavili pět náhradníků.
Osudový omyl. Hodinu museli hrát bez vyloučeného Apolloniho. Gólově je srazili Nedvěd a pak hlavní hrdina Bejbl technickým volejem.
Byl to základní kámen českých fotbalových dějin. Z něho vyrostly dva krásné zámky – stříbrné Wembley 1996 a bronzové Portugalsko 2004.
Česko – Francie 1:2. Mistrovství Evropy v Nizozemsku a Belgii, 16. června 2000, Bruggy.
Porážka a konec na turnaji. To bylo pro tým, nabitý ambicemi a nalomený pověstnou Collinovou penaltou z utkání s Nizozemci, kruté.
Zápas byl příběhem horolezců, jimž se v nečekanou chvíli utrhne lano. Tým musel vyhrát a v době mohutné snahy Gabriel poslal lehkovážně malou domů. Hbitý Henry míč zachytil a soupeř vedl.
To hráče zaskočilo. Ani rada tehdejšího asistenta trenéra Brücknera, aby nastoupil Lokvenc vedle dalšího obra Kollera, nedopadla dobře.
Česko – Nizozemsko 3:2. Mistrovství Evropy v Portugalsku, 19. června 2004, Aveiro.
Nevídané zvraty, nasazení i krásné góly. Ten zápas aspiroval na Oscara za umělecký dojem.
Už v 19. minutě Brücknerovo mužstvo prohrávalo 0:2, vše se zdálo ztraceno. Úchvatným výkonem však skóre postupně otočilo. Trenér včas rozšířil ofenzivu o Šmicra a Heinze, kteří přispěli k obratu.
"Češi dostali fanoušky do fotbalového nebe," psal světový tisk. Výhrou tým postoupil jako první na turnaji do čtvrtfinále.
 Výmluvné gesto Milana Baroše. Čeští fotbalisté otočili zápas s Nizozemskem. |
