Bylo odpoledne, když starší pán složil své lehátko na Sokolské plovárně na břehu Jordánu v centru Tábora. Známému, kterého potkal při odchodu, zahlásil, že to balí a jde na fotbal.
Myslel tím druhou ligu a nemusel jet sedm kilometrů na Soukeník do Sezimova Ústí. Místo toho se v parném dni jen zvedl od vody a vyrazil pěšky pár stovek metrů na stadion.
I tohle je jedna z výhod, že se po 28 letech vrátil druholigový fotbal do Tábora. Hráči FC MAS Táborsko se dočkali. Ve druhém kole druhé nejvyšší české soutěže přivítali pražskou Olympii.
A v Kvapilově ulici bylo v sobotu vpodvečer podobně živo, jako když se zde vždy v červenci koná atletická Velká cena na vedlejším stadionu Míru. Plné parkoviště a lidé proudící po ulicích.
„Je to fajn. Prostředí je rozhodně fotbalovější než na Soukeníku,“ pochvaloval si domácí útočník Vojtěch Kostka. Na Soukeníku hrál poprvé v minulé sezoně. A start na novém stadionu bere jako posun.
Ty změny byly zřetelné. Ještě 20. července to bylo staveniště, kde kromě trávníku nic nepřipomínalo fakt, že se tu bude hrát profesionální fotbal. Za 16 dní stihlo vedení klubu velmi dobrou práci.
Hlavní tribuna měla tři řady sedaček téměř v celé délce hřiště. Zbylých 10 metrů byl ohraničený sektor pro hostující fanoušky. Když někdo chtěl, mohl si dojít na protilehlou stranu hřiště za střídačky, kde se opřel o zábradlí. Prostředí to bylo domácké. Připomínalo spíš divizní, nebo třetiligovou soutěž, ale naprosto postačovalo. Nezůstane u toho dlouho. Během podzimu chce klub zahájit stavbu tribuny, která celý prostor zavře. A míče už tak nebudou létat do Jordánu.
„Až tady domácí dostaví protilehlou tribunu, budou z toho mít stánek, ze kterého se budou vozit body těžko,“ upozorňoval hostující kouč Miloš Sazima, kterému se ale i současný stav zamlouval.
V prvním zápase na novém stadionu v Táboře ale jeho tým dokázal bodovat. A využil tím nerozehranost domácího celku. „My se se stadionem stále sžíváme, ale věřím, že se pro nás brzy stane výhodou,“ vysvětloval domácí kouč Roman Nádvorník.
Táborsko sice v 16. minutě zahrozilo po hlavičce Navrátila, který přiměl diváky k potlesku, ale ve 23. minutě bylo hůř. Po rohovém kopu se opřel do míče úplně volný Ruml a skóroval. Domácí tím zmrazil. Hráče i diváky, kteří nebyli v podstatě až do posledních dvaceti minut slyšet.
Ve druhém poločase se hráči Táborska oprostili od nervozity, kterou na sobě měli po prvních 45 minut. A přidali. Po průniku Mršiče stál před bránou v 58. minutě Mysliveček, ale nedal. Když pak v 67. minutě vyskočil mezi obránci nejvýše hostující Liener a poslal balon do branky, bylo hůře a ani na bod to v tu chvíli nevypadalo.
V 78. minutě se ale domácí diváci dočkali a zakřičeli si gól, když se ve zmatku před brankou Olympie nejrychleji zorientoval Musiol a snížil. Jihočeši ožili. O chvíli později měl na hlavě srovnání Navrátil, ale v záklonu pálil nad. Druhého gólu se ale Táborsko dočkalo v 89. minutě, kdy ho ve změti těl za brankovou čáru doslova dotlačil Kostka.
Téměř třináct stovek diváků mohlo odcházet ze zápasu vcelku spokojených. Na loňské první kolo jich na Soukeník přišlo 367. A víc než v sobotu jich dorazilo jen na Baník Ostrava a derby s Dynamem České Budějovice. Za dva týdny se na Kvapilce hraje zase. Přijede Příbram a ukáže se, jak moc atraktivní pro diváky stadion je.
