Žižkovský pokladník Štěpán Kolář si dal minulý týden záležet, aby pečlivě pročetl noviny. Každý článek o zázračných zákrocích brankáře Tomáše Vaclíka zaškrtl, protože za ně dostane peníze do společné kasy. "Na celkovou sumu jsem se radši ještě neptal, ale pár tisíc to asi bude. Snad mi nějaké peníze zbudou na Vánoce," říká mladý brankář Viktorie Žižkov.
Je to týden, kdy Vaclík prožil největší úspěch kariéry. Pro reprezentaci do 21 let vychytal postup na Euro: při dvojutkání s Řeckem nedostal gól. Jenže jakmile se vrátil do branky Žižkova, inkasoval dvakrát od Třince: "Tohle nás bude dlouho mrzet. Po první půli jsme šli za vítězstvím, jenže pak jsme usnuli."
Z evropské baráže do druhé ligy. Byl to pro vás velký skok?
Obrovský a vzhledem k nedělnímu výsledku i hodně nepříjemný. Padli jsme doma podruhé za sebou.
Nepadá na klub panika?
To ne, ale naštvaní jsme. Sami na sebe. Platíme za mladickou nezkušenost. Kdybychom oba domácí vyhráli, tak jsme dva body od první Vlašimi. Takhle jsme si sami ublížili, jsme šestí. Ale druhá liga je natolik vyrovnaná, že v ní každý s každým může ztratit. Proto nic nevzdáváme, chceme se dál prát o postup.
Jeden velký postup jste zažil před týdnem. Jak jste se po návratu z Řecka dostával do reality?
To šlo hned. Trenér Pulpit mi připomněl, že bych měl klukům vrátit to, že jsem při předešlé přestřelce 3:3 v Jihlavě dostal tolik gólů.
Takže o barážovém úspěchu proti Řecku nepadlo ani slovo?
Ale jo, všichni kluci blahopřáli, ale reprezentaci jsem musel co nejdřív vypustit z hlavy. Byla to minulost, ze které se žít nedá.
Ovšem vás ten úspěch může v kariéře posunout. Mimochodem, není vás ve druhé lize škoda?
To určitě ne. Ne! Jsem rád, že můžu chytat pravidelně. Pro gólmana v jedenadvaceti není nic důležitějšího. Bez pravidelného chytání bych se nemohl zlepšovat. Za to děkuju Žižkovu i trenéru Pulpitovi.
Vaše ambice nejsou vyšší?
Jsou, ale teď jsem nadšený z druholigové šance. Musím makat, abych si místo zasloužil i dál.
Přitom v létě už jste byl domluvený s ligovou Ostravou, ne?
Byl, jenže Baník si pojistil Michala Daňka, což je reprezentant, takže jsem po domluvě vycouval.
Po domluvě s kým?
S trenéry reprezentace, panem Dovalilem a Petrem Koubou. Říkali mi: "Když budeš pravidelně chytat, tak druhá liga není na obtíž. Zvlášť v tvém věku. Žižkov navíc hraje 10.15, budeš pořád na očích."
Takže jste poslechl autority?
Myslel jsem si totéž. Jít do Baníku, třeba bych teď nechytal proti Řecku. Takhle můžu dál snít: o medaili z malého mistrovství Evropy, o olympiádě v Londýně.
Krásné sny...
Ale já žiju realitou! Teď se musím snažit, aby v neděli Viktorka vyhrála v Karviné. Budu mít o motivaci navíc, protože pocházím z Frýdku-Místku. Přijedou rodiče, přítelkyně i brácha, který kope Vítkovice. Chci se předvést.