Dřív podával míče a snil. Teď si sen splnil

Berlín - Když v roce 1990 Itálie v semifinále světového šampionátu prohrála s Argentinou na penalty, na stadionu v Neapoli podával míče. Fabiu Cannavarovi bylo tenkrát šestnáct. A po šestnácti letech jako italský kapitán dovedl národní mužstvo k titulu mistra světa, navíc v jubilejním stém reprezentačním utkání.

Itálie - Francie: italská radost - Italský kapitán Fabio Cannavaro líbá trofej pro mistry světa, jeho spoluhráči se radují. | foto: Reuters

Bylo jen pár minut poté, co Cannavaro nad hlavu zvedl zlatou trofej.

"Pro někoho, kdo podával míče ve Fuorigrottě při semifinále, a pak ve stém zápase za Itálii slavil titul mistrů světa, je to naplnění snu," řekl Cannavaro, když přišel mezi novináře.

Fuorigrotta je část Neapole, v níž stojí stadion San Paulo. A místní mu říkají právě Fuorigrotta.

Cannavárův příběh má i další pointu. Před šestnácti lety celá země hořela touhou, aby světový titul zůstal doma. Ale vyhráli Němci.

A když letos miliony Němců už už viděli, jak v Berlíně triumfují domácí hrdinové, radovala se Itálie, která pořadatelskou zemi vyřadila v semifinále.

"Vrátili jsme jim to," prohodil Cannavaro. "Ale kdo by si to před mistrovstvím světa pomyslel?" tázal se novinářů. "Jsem tak šťastný."

Cannavaro jako hráč zažil tři světové šampionáty. Další se ho už týkat nebude, je mu dvaatřicet.

"Věděl jsem, že v Německu je to moje poslední mistrovství světa. A před turnajem jsem požádal spoluhráče, aby mi pomohli, abych stý zápas za Itálii odehrál ještě tady. Slíbili mi to," líčil.

Před turnajem měl za sebou třiadevadesát startů a na mistrovství světa může tým odehrát maximálně sedm zápasů.

Aby Cannavaro výjimečného čísla dosáhl, musela se Itálie dostat do semifinále a on by nesměl chybět v žádném zápase. Po něm měl na kontě 99 zápasů. A ve finále nastupoval k utkání číslo sto.

"Už před mistrovstvím jsem mu říkal, že by bylo dobré, kdyby stý zápas odehrál v Německu. Ale kolik jich přesně měl, jsem nevěděl. Je fakt náhoda, že to vyšlo na finále," poznamenal kouč Marcello Lippi.

Jen dva Italové odehráli za reprezentaci víc, Paulo Maldini (126) a Dino Zoff (112). Právě od Maldiniho převzal Cannavaro po minulém šampionátu v Japonsku a Koreji kapitánskou pásku.

A nikdo nepochybuje, že to bylo správné rozhodnutí.

"Hrál fantasticky. Mezi obránci byl na celém turnaji absolutní jednička," chválil Lippi.

Cannavaro málem byl i absolutní jednička mezi všemi, souboj o Zlatý míč pro nejlepšího hráče mistrovství prohrál se Zidanem jen těsně.

"Pro mě byl nejlepší Cannavaro," řekl Diego Maradona.

Jeden z nejlepších fotbalistů všech dob před šestnácti lety výrazně pomohl Argentině k postupu do finále právě přes Itálii v zápase, který Cannavaro sledoval za postranní čárou jako podavač míčů.

"Letošní turnaj neměl hvězdu, ale Fabio byl opravdu vynikající," dodal Maradona.

"Měl jsem dobrou formu už asi dva roky, ale nečekal jsem, že mi to půjde i tady v Německu," podotkl Cannavaro.

Kdo jsou zlatí synové Itálie

Gianluigi Buffon, brankář, 28 let. Nikdo nemá nárok, aby ho vytlačil. Pravý nástupce legendárního Zoffa.
Angelo Peruzzi, brankář, 36. Nejstarší. Už nemusí nic dokazovat.
Marco Amelia, brankář, 24. Jen náhradní gólmani nehráli ani minutu, mají smůlu, že Buffon je skvělý.

Fabio Cannavaro, obránce, 32. Ve finále hrál stý zápas. Malý velký muž je kapitánem. Právem.
Gianluca Zambrotta, obránce, 28. Bravo! Odehrál parádní měsíc, bránil, útočil, střílel, byl neunavitelný. Kam půjde z Juventusu?
Fabio Grosso, obránce, 28. Palermo dodalo čtyři hráče a tenhle byl ze všech nejlepší. Rozhodl osmifinále i semifinále. Odchází do Interu.
Alessandro Nesta, obránce, 30. Měl smůlu, protože si po souboji s Barošem poranil tříslo. Slávu italských postupů tak prožíval na lavičce.
Marco Materazzi, 32, obránce. Na turnaj nikdy nezapomene. Po Nestově zranění se posunul do sestavy, vyřadil Česko, s Austrálií byl vyloučen, ve finále zavinil penaltu a vyrovnal na 1:1.
Cristian Zaccardo, 24, obránce. Před finále jako jediný překonal Buffona. Dal si vlastní gól s USA. Od té chvíle mu trenér přestal věřit.
Andrea Barzagli, 25, obránce. Náhradník, zaskočil ve čtvrtfinále proti Ukrajině za potrestaného Materazziho. Za pár let by mohl zastoupit Cannavara na místě stopera.
Massimo Oddo, 30, obránce. V Laziu pilíř, v reprezentaci zdaleka ne.

Andrea Pirlo, záložník, 27. Dirigent. Právě podle jeho not Itálie během turnaje hrála. Rozdával báječné dlouhé pasy i krátké rychlé přihrávky. V Německu zářil.
Gennaro Gattuso, záložník, 28. Zarostlý brousek, defenzivní štít, souboje s ním bolí. Jeden z nejcennějších hráčů mistrovství.
Francesco Totti, záložník, 29. Idol fanoušků. Vyléčil zlomený kotník, chyběla mu jiskra, přesto hrál.
Mauro Camoranesi, záložník, 29. Horká argentinská krev, výborný driblér a letec po pravé straně.
Daniele De Rossi, 22, záložník. Všechno zkazil s USA. Trefil McBridea loktem a po vyloučení nesměl 4 zápasy hrát. Naskočil až do finále a proměnil jednu z penalt v rozstřelu.
Simone Perrotta, 28, záložník. Do výběru se dostal na poslední chvíli, ale nezklamal. Spíš naopak.
Simone Barone, záložník, 29. Nepoddajný hráč, zarputilec. Jenže na Gattusa nikdo nemá.

Luca Toni, útočník, 28. Nejlepší střelec Evropy se během šampionátu trefil až ve čtvrtfinále. Ve finále hlavičkoval do břevna.
Alberto Gilardino, útočník, 24. Nehrál tolik, jak si přál. Ustoupil taktice: Itálie využívala jeden hrot.
Alessandro Del Piero, útočník, 31. Gól v semifinále! Kouč ho posílal spíš do zálohy místo Tottiho.
Vincenzo Iaquinta, útočník, 26. Ukázal pár dravých průniků, Ghaně dal gól, ale dostal příliš málo času.
Filippo Inzaghi, útočník, 32. Sobec z Milána nastoupil jedinkrát a hned dal gól. Odskákali to Češi.

Marcello Lippi, trenér, 58. Muž úspěchů. Turínský Juventus pozvedl do role neporazitelného a totéž dokázal s národním týmem Itálie. U reprezentace končí, doma ve Viareggiu už mu startují jachtu, zítra vyráží na moře.

Jan Palička