Do týmu, odkud odešel do Rakouska, kde osm let strávil ve špičkovém klubu Rapidu Vídeň, poslední dva pak v provinčním Mattersburgu.
Včera v Brně s vedením klubu podepsal dvouletou smlouvu. Vrací se přesto, že kdyby se svému bývalému klubu do konce života vyhýbal, byl by zde nekriticky uctíván jako jeden z nejlepších střelců historie.
On se však ve svých třiatřiceti letech rozhodl znovu otestovat přízeň místních fandů. Aby Brno, které se v posledních letech utápí v bojích o záchranu, pozvedl k lepším časům, na které nyní jen nostalgicky vzpomíná.
A které právě Wagner pomáhal před časem svými góly vytvářet. "Já jsem rád, že jsem se vrátil. Těším se na to," říká.
Ale situace v brněnském fotbale se dost změnila. Když jste odcházel do Rakouska, tým válel na stadionu za Lužánkami. Teď hraje v Králově Poli, kde se mu tolik nedaří a ani diváků už na zápasy moc nechodí. Nevadí vám to?
Je pravda, že se mi za Lužánkami hrálo dobře, ale mně stadion na Srbské vůbec nevadí. Pořád to vidím, jako by to bylo dnes, když jsem zde v sedmi letech začínal s fotbalem. Tento stadion mě naplňuje nostalgií. A věřím, že se mi tu bude dařit.
Bylo při vašem návratu do Česka ve hře pouze Brno?
Oslovil mě i Zlín, ale opravdově jsem uvažoval pouze o Brnu, protože poblíž bydlím. A je tu pan Jarůšek (šéf klubu – pozn. aut.), který je vynikající člověk. Proto se prakticky jednalo pouze o Brnu.
Ale vrátit se po takové době, to vás nečeká zrovna jednoduchý úkol...
I v Rakousku, když jsem se vracel po zranění, jsem musel znovu dokazovat, že na to mám, že góly pořád dávat umím. Stejnou motivaci budu mít i v Brně. Samozřejmě se najdou lidé, kteří na mě budou pokřikovat, ale z toho si hlavu nedělám.
Ale někteří lidé se diví a říkají: "Ten už je starej, proč se vrací?"
Ať si to říkají, můžou mít pravdu. Třeba se mi sezona nepovede a nebude to ono. Ale já udělám všechno pro to, aby to tak nebylo.
I s tím rizikem do toho jdete?
Já v tom riziko nevidím. Takový je fotbal.
Pracujete na sobě teď víc, když máte takovou motivaci?
Makám pořád stejně. I když je dovolená, nepřestal jsem s běháním. Udržuji se v kondici, aby skok do přípravy nebyl tak velký. Dělám to tak dvacet let, nemám s tím problém.
Jste rozený střelec. Kolik můžete slíbit brněnským fandům gólů?
Čím víc, tím líp. Poslední sezony i kvůli zranění nebyly, co se týče gólů, zrovna ideální. Ale doufám, že když příprava proběhne bez komplikací, potom bych pár gólů mohl dát.
Ale Brno hraje pod vedením kouče Mazury dost defenzivně. Jak se vám to zamlouvá?
Brno hrálo defenzivně, protože si nemohlo ve své situaci dovolit dostat žádný gól. Nová sezona začíná od nuly. A já si nemyslím, že teď budeme hrát hlavně na nulu.
Dostal jste na dres svou oblíbenou jedenáctku, se kterou jste v Brně hrával. Zakládáte si na tom?
Ano i ne. Když jsem přišel do Rapidu, tak jsem dostal sedmnáctku a zažil jsem s ní největší úspěchy. I o ní jsem přemýšlel, ale nakonec jsem zvolil jedenáctku, kterou jsem měl, když jsem z Brna odcházel.
Takže věříte v návrat ke starým časům, kdy se v Brně fotbalu i vám střelecky dařilo...
Bylo by to samozřejmě hezké skončit zase v tabulce na třetím místě jako pod trenérem Uličným. Navíc chodilo dvacet nebo třicet tisíc diváků. Nic tomu nechybělo. Hrál se opravdu dobrý fotbal. Byla tady skvělá parta, výborný kamarádšaft.
Taková parta v Rakousku nebyla?
Určitě ne. Hlavně v Rapidu jsme byli hodně rozděleni na skupinky.
Přesto jste tam zažil nejlepší fotbalová léta. Jak na ně budete vzpomínat?
První rok v Rakousku byl nejlepší. Byl jsem králem střelců, a to přesto, že jsem přišel až v průběhu sezony. Zahrál jsem si tam i Ligu mistrů, hrál jsem v Anglii na Manchesteru. To jsou zážitky na celý život. Celkově bych těch deset let v Rakousku hodnotil pozitivně, i když se mi nikdy nepodařilo vyhrát rakouský titul. Bohužel čtyřikrát jsme skončili s Rapidem druzí a dvakrát nám titul utekl až v posledním kole.
Ale byly tam i horší zážitky, ne?
Třeba přetržení křížových vazů a operace kolena. Nebo za německého kouče Matthäuse, když jsem necítil důvěru a nehrával jsem. Ale to už je dávno zapomenuto. Teď jsem rád, že jsem se vrátil do Brna. Doufám, že mu pomůžu na přední příčky nebo aspoň do středu tabulky.
V Rakousku jste byl deset let. Co vám bude nejvíc chybět?
Zůstalo mi tam pár dobrých přátel. Ale není to zase tak daleko, že bych se tam nemohl vrátit. Ale co mám z Rakouska opravdu rád, to jsou hory a lyžování. To mi bude chybět, to je tam opravdu nádherné. Každou zimu se tam budu vracet.
A z české ligy strach nemáte? Po korupčním skandálu odhaleném odposlechy zase pokazily závěr ligy podivné výsledky.
Je to trošku smutné. Ale v každé lize máte něco. I v Rakousku se teď prošetřuje sázení hráčů na vlastní zápasy. Dneska sport není čistý snad nikde. Mně sázení nikdy nic neříkalo. Na sebe nebo proti sobě bych si nikdy nevsadil. Zásadně to odsuzuji.
