Domácí Slavia nakonec Brno porazila 2:0, když právě Dostálek přidal i druhý gól, už v nastaveném čase.
První poločas si však slávisté za rámeček rozhodně nedají. To ostatně přiznal i nedělní dvojnásobný střelec. "Samozřejmě, že jsme do zápasu chtěli vstoupit líp, ale dělali jsme chybu, že jsme soupeři nechávali moc prostoru dopředu. Navíc jsme měli velkou díru mezi obranou a útokem, těch čtyřicet až šedesát metrů jsme my v záloze nemohli uběhat."
Dostálek, vyčerpaný, zároveň však šťastný, s dekou přehozenou přes záda, aby neprochladl, brněnské fotbalisty také pochválil. "Hrajou moc dobře, hlavně venku. Obranu vyztuží pěti zadáky a ve předu mají strašně nebezpečné útočníky Pacandu s Liborem Doškem. A spoléhají na brejky. Není to s nimi lehké."
Proto přišla přestávka jako na zavolanou. "Hlas pořádně zvýšil trenér Beránek, ale servítky jsme si mezi sebou nebrali ani my hráči," řekl Dostálek. "A viděli jste sami, že to pomohlo."
Právě z Brna před více než čtyřmi lety Dostálek do Slavie přišel. Jaké má pocity, když dnes míče posílá mimo jiné i do brněnské branky?
"Prožil jsem v brněnském mužstvu nádherné roky, ale dnes prostě hraju za Slavii, tak se na nějaké city nemůžu ohlížet. Zápasy s Brnem pro mě byly trochu zvláštní asi dva roky, ale teď tohle mužstvo beru jako každého jiného soupeře. Vždyť mi tam taky zbyli už jen tři čtyři bývalí spoluhráči."
Na dotaz, zda se poslední dobou nemění ve střelce, když má na kontě už šest podzimních gólů, Dostálek reaguje: "To asi ne. Moje branky spíš vyplývají ze systému hry, jaký v ofenzivě praktikujeme. Zapojujeme se do ní všichni. Navíc je v tom i kus štěstí a hlavně, zásluhu má celé mužstvo. Konkrétně dnes mi pomohli skvělí nahrávači Skácel a Adauto."
Za střelce se tedy Dostálek nepovažuje, ale před časem si ulevil, když byl zbaven role defenzivního záložníka. "Tři a půl roku jsem se na tomhle postu ničil. Já přitom na defenzivu nikdy nebyl," říká. "Já byl odjakživa hráč dopředu."
Poté vysvětluje, jak k tomu postu defenzivního středového hráče vlastně přišel.
Měl jsem jít do Slavie už o rok dřív a tehdejší trenér Cipro se v novinách nechal slyšet, že bych mohl ve slávistickém mužstvu na tomhle postu nahradit Bejbla, který byl v té době v Madridu. Téhle filosofie se chytil trenér Hřebík, se kterým jsem pak do Slavie ve stejnou dobu přišel. A tím defenzivním záložníkem mě trápil a trápil, stejně jako další trenéři po něm. Trvalo to tři a půl roku."
Zlom prý přišel až s příchodem kouče Miroslava Beránka. "Mou roli v mužstvu jsme probrali dost podrobně. Stáli jsme o tu debatu jak já, tak trenér. Nejspíš jsme cítili oba, že v poněkud jiné roli můžu být mužstvu mnohem prospěšnější. Mimo jiné jsem mu říkal, že když se budu trápit na místě defenzivního záložníka, tak bude moje cena pořád klesat. Dnes můžu Beránkovi jen děkovat, že mě vyslyšel."
