Týmový kustod Lubomír Maršálek si tak kontroluje, jestli má každý hráč všechno. Hlavně v zimě má těžkou službu. Zkouší se noví fotbalisté, takže má na starost i třicet lidí. Každému musí přijít sedm kusů fotbalové výbavy, k tomu ve správném čísle. A aby toho nebylo málo, trénuje se třikrát denně, a to musí Maršálek na každý trénink nachystat čistou sadu.
"Jistě, že to není těžká práce. Spíš náročná na čas, ale když to má člověk rád, tak mu to nevadí," líčí muž, který o sobě tvrdí, že je v důchodu, ale vůbec na to nevypadá.
To, že má fotbal a Zbrojovku rád, je znát z každého slova jeho vyprávění. V klubu působí už 25 let. Vyučil se coby strojní zámečník, ale vždycky se živil jako řidič.
"Pracoval jsem u strojního bytového družstva a občas jsem jezdil s tatrou pomáhat fotbalistům třeba odvézt sníh ze hřiště před turnajem. Tak jsem se jednou zeptal, jestli bych u nich nějak nemohl zůstat. A vyšlo to, koupili mě i s tou tatrou," směje se Maršálek. Deset let tedy vozil brněnské fotbalisty nejrůznějšího věku na turnaje a zápasy, kustoda dělá posledních patnáct let.
Když ho přijímali, bral to jako velkou čest. Ale že by povídal, co se v klubu děje kamarádům u piva, to v žádném případě. "Co se děje v kabině, to má v kabině zůstat. Ostatně jinak bych odsud letěl jako šíp."
Radí trenérům. "Ale jen ze srandy," ujišťuje Maršálek
Odhadnout, kolik za čtvrt století prošlo kabinou hráčů, se vůbec neodvažuje. S trenéry už je to snazší. Karel Večeřa vedl za jeho působení brněnské fotbalisty třikrát, k tomu třeba Táborský, Dobiaš, Beránek, Uličný. "Petr Uličný uměl vybouchnout tak, že létaly lahve vzduchem. I když ho pak to, co někdy řekl,mrzelo. Ale nebyl jediný," vzpomíná brněnský kustod.
Jiný příklad? Třeba Karol Dobiaš. "Tehdejší vedoucí mužstva pan Fiala mu dokonce poradil, ať si raději zalepí pusu, že tak už to nejde. Kupodivu to opravdu udělal. Dodnes si pamatuju tu fotku v novinách."
Ačkoliv na všechny hráče už si Maršálek rozhodně nevzpomene, na některé nedá dopustit, byť už v Brně léta nehrají. Třeba na brankáře Přibyla, Petra Švancaru nebo Luďka Zelenku. "Švanci a Luďa se za mnou občas zastaví. Luďa mi nechal na památku i kopačky," ukazuje kustod na velkou botu, na které je ještě po letech zaschlá tráva. Není však jediná.
Na tomtéž poháru se houpou také kopačky Tomáše Polácha a Jana Trousila se jmenováním napsaným zlatou tužkou. "Měl jsem ty kluky rád," nezastírá Maršálek, že je mu odchodu posledních dvou jmenovaných líto. K hráčům má vztah. Tím větší, čím delší dobu v klubu působí. "To víte, že občas trenérům ze srandy řeknu, že tady někdo mohl zůstat. Ale ti mě hned usadí, ať si hledím svých věcí. A mají pravdu," nechce se kustod plést jiným do práce.
Takovou obměnu kádru, jaká se stala v letošní zimní přestávce, nepamatuje. "Proti podzimu je patnáct hráčů pryč," počítá podle plakátu na chodbě stadionu na Srbské.
Pomůže to Brnu zachránit se v lize? "Sestup si nepřipouštím. Trenéry máme výborné a myslím, že s tím něco udělají," uvažuje nahlas Maršálek. Pád do nižší soutěže ho však také straší. "Zpátky by se dostávalo těžko."
Expert na módu je Husár, loudá se Kalabiška Expert na módu martin Husár je na trávníku bojovník. Za 15 let, co dělá Lubomír Maršálek kustoda fotbalové Zbrojovce, se staral aspoň na pár dnů o desítky hráčů. Lišili se povahami, ale třeba i tím, jak si kdo uklízel svoje věci. S některými se Maršálek hodně natrápí. Kdo je největší "bordelář" v současném kádru? "To vám říct nemůžu, ti by mě hnali. Každopádně je jich víc než těch, co se o svoje věci starají. Ale to tak bylo vždycky," nechce kustod žalovat. O tom, kdo je v Brně expert na tetování nebo třeba oblečení, už se ale rozpovídal. Nejpořádnější hráč Tmelič party Nejtišší hráč Expert na módu Nejpotetovanější hráč Největší příznivec posilovny Expert na hudbu a filmy |
