Tam je na soustředění se Spartou, s níž od pondělí spojil svůj další fotbalový osud.
Jaké jsou vaše první dojmy ve Spartě?
Pozitivní, kluci mě vzali dobře. Jsem ale dost unavený, pořád musím běhat, protože fyzička schází. S tím musím zápolit, musím přidat. Ale po tom, co mám za sebou, je to běžný.
Chuť na fotbal máte?
Chuť je, když kopu do balonu. Když musím běhat, chuti moc není.
Ztratil jsem osm měsíců
Sledoval jste Euro v Portugalsku?
Sledoval, sledoval. Byli jsme s větší partou na dovolené v Chorvatsku a tam jsem koukal.
Kolik zápasů jste viděl?
Skoro všechny, utekly mi snad dva nebo tři. Sázeli jsme mezi sebou asi na čtyři zápasy, já dal dvojtip na naše v semifinále s Řeckem, že neprohrají, takže jsem přišel asi o deset patnáct kun (čtyřicet až šedesát korun - pozn. red.).
Nenapadlo vás u zápasů Česka: Teď na ně sázím, a přitom jsem mohl v Portugalsku být?
Takhle jsem to nebral. Já byl do reprezentace pozván na jeden dva zápasy a byl jsem v roli náhradníka. Pak už povolávák nepřišel, nezapadl jsem do osy mužstva.
Nezapadl? Jak to myslíte?
To jsem řekl špatně. Myslím to tak, že jsem nebyl v pozici jako Nedvěd, Poborský nebo Baroš. Asi jsem se nehodil. Přijel jsem, byl mezi náhradníky a nový povoláváky nedorazily.
Možná by dorazily, kdybyste před osmi měsíci nepřestal s fotbalem.
Nemyslím. I kdybych nepřestal, v Portugalsku bych nebyl. Byl jsem povolán, když se mi nedařilo. Pak se mi začalo dařit a stejně mi nikdo nezavolal. Byl jsem mimo reprezentaci, když jsem s fotbalem skončil.
Byla to chyba, skončit?
Nedá se říct, že to chyba nebyla. Trošku mě mrzí, že to takhle dopadlo. Ztratil jsem osm měsíců, kdy jsem mohl hrát fotbal, asi všechno mohlo teď být jinak. Ale nešlo to, byl jsem unavený. Nedělal bych fotbal s láskou a bez ní bych ho stejně nedělal ani napůl.
Nehýřil jsem tři noci
Co jste v měsících bez fotbalu dělal?
Užíval jsem si života, dělal jsem takový ty věci, při kterých se člověk nemusí moc namáhat.
Čili flámoval?
Nebylo to tak, že bych prohýřil tři noci. Zasmál jsem se třeba, když se psalo, že jsem byl někdy tak opilý, že jsem nemohl stát na nohou.
To se mi v životě nestalo, abych se opil do němoty.
Co tedy znamená, že jste si užíval?
To bylo různý. Chodil jsem si zahrát fotbálek, tenis, poseděl jsem u ohně.
Popište, prosím, váš běžný den v tomto období.
Po snídani jsem šel na bowling nebo na tenis. Po obědě zase tenis nebo trénink s béčkem Chotovin (amatérský fotbalový klub na Táborsku - pozn. red.), někdy jsem si šel jen zakopat za barák. Večer zase bowling, vypilo se u toho nějaké to víno a šel jsem spát.
Také jste se ale prý popral na diskotéce v Sezimově Ústí. Údajně jste měl konflikt s německým občanem a označil jste ho za fašistu.
Jsou to mylné informace. Spojovalo se to s mým bratrem, který tam měl problém, ale víc o tom nevím.
Kdo vás v těch osmi měsících nejvíc doprovázel?
Nejdřív jsem byl hodně času s Láďou Šebkem (fotbalista Hradce Králové a Šimákův přítel od mládí pozn. red.). Pak jsem si našel přítelkyni, takže nejvíc jsem byl s ní.
Říkalo se, že Šebka vydržujete.
To jsou kecy. Láďa měl své peníze. Jestli jsem mu něco zaplatil, tak pouze z kamarádství, třeba oběd. Někdy jsem něco zaplatil, protože jsem měl o něco, nebo vlastně o dost větší prostředky než on.
Takže jste mu nedával kapesné, jak se psalo?
Tomu jsem se taky nasmál.
Jaké jste měl měsíční náklady?
To bylo různý, ale...
Do rozhovoru vstupuje sparťanská mluvčí Lenka Raková: "Koukám, že tohle není moc rozhovor o Honzovi a fotbale."
Na fotbal se také ptáme, nicméně Honza má za sebou tak zajímavý osud, že ho nelze pominout.
Raková: Ale když o tom nebude chtít mluvit, tak...
My ho nenutíme.
Šimák: Já si taky myslím, že byste se měli ptát na fotbalový věci a na to, co bude. A co bylo, nechat bejt.
Kolem vás však byla spousta dohadů. Teď máte možnost uvést vše na pravou míru.
Máte ještě tři minuty, tak prosím.
K dovolené pivo patří
Poslední otázka byla na vaše měsíční náklady.
Padesát, sto tisíc. To bylo různý.
Bylo jedním z motivů návratu k fotbalu, že vám došly peníze?
Peníze mi nedošly.
Tak jaké máte důvody?
Mám v sobě zase lásku k fotbalu.
Takový je váš vztah k fotbalu?
Ano. Beru to tak, že jsem se pro fotbal narodil. Už ve školce, když se říkalo, čím by kdo chtěl být, já říkal: Fotbalistou. To bylo někdy v pěti šesti letech. Tohle období, kdy pořád běhám, teď zkrátka musím překousnout, abych se zase rozjel.
Překousáváte nervózně i to, že jste nyní na soustředění v Německu, které, jak říkáte, nemáte rád?
Nevím, jestli jsem nervózní... Už abych byl doma, co k tomu říct.
To vám to tady tak vadí?
O to ani nejde. Ale kdo by nebyl rád doma? Odtrénovat a jít za přítelkyní, ne tady ležet na hotelu.
I doma se budete muset krotit. Jak snášíte od trenéra Straky absolutní zákaz alkoholu?
Na to se lehce odpovídá. Vracím se po osmi měsících a dát si třeba po čtrnácti dnech dřiny jedno pivo, to bych zahodil to, že jsem trénoval. Byla by to velká hloupost.
Trenér ale říká, že pro vás platí "suchý zákon" nejméně do konce kariéry.
Tak drastický to nebude. K dovolené pivo patří, nevidím důvod, proč bych si ho nedal. Když přijde příležitost, je potřeba ji občas zapít.
Dělám to pro sebe
Víte už, kdy za Spartu poprvé nastoupíte?
Ve středu jsem o tom mluvil s trenérem a ten říkal, že bych mohl nastoupit už teď na deset patnáct minut (Sparta hraje ode dneška do neděle tři přátelské zápasy - pozn. red.).
Na trénincích zatím nastupujete vpředu zleva. To vám vyhovuje?
Nejvíc mně vyhovuje, když hraju ze středu, ale já budu rád, když budu vůbec hrát. Zprava, zleva, to je jedno. Je mi teprve pětadvacet, takže teď chci hrát za Spartu, abych se třeba ukázal a odešel do ciziny.
Vám se chce po problémech v Německu do ciziny?
Musel bych to zvážit, kdyby přišla nějaká nabídka. Ale to jsme teď hodně daleko.
Tak pojďme blíž. Mnoho lidí má jasnou rovnici: Šimák = ztracený talent. Je i tohle motivace k návratu?
Může to být pravda. Ale já to dělám hlavně pro sebe. Rozhodl jsem se pro návrat, dostal jsem k tomu příležitost a rád bych ji využil.
Kdo vám na téhle cestě věří?
Ti nejbližší, tedy přítelkyně a naši. To je pro mě nejdůležitější.
