A ta základní sestava?
Ivo Viktor - Ján Pivarník, Anton Ondruš, Jozef Čapkovič, Koloman Gögh - Jozef Móder, Antonín Panenka, Karol Dobiaš - Marián Masný, Ján Švehlík, Zdeněk Nehoda.
Přes veškerou snahu se organizátorům nepodařilo sehnat Masného, přijít nemohl Gögh, který koncem minulého století předčasně zemřel. Za něj se setkání zúčastnila k slzám dojatá manželka Valéria. A podobně jako Gögh už jen z fotbalového nebe shlíží trenér Václav Ježek...
Na pódiu se pak představili další hráči slavného Ježkova výběru, mezi nimi usedl také tehdejší asistent Jozef Vengloš. Na setkání po třiceti letech od zlatého evropského triumfu přijeli také František Veselý, Ladislav Jurkemik, František Štambachr, Pavol Biroš, Dušan Herda a třetí brankář Pavol Michalík.
Vedle Masného chyběl ještě Jaroslav Pollák a Alexander Vencel měl coby trenér brankářů povinnosti u současného slovenského národního mužstva, jehož hlavním koučem je další z bělehradské party Dušan Galis. Slovenská reprezentace nastoupí ve středu v kvalifikaci proti Česku.
Mimo tuto společnost si měli co povídat přítomní stříbrní medailisté z mistrovství světa v Chile z roku 1962. Bělovlasí, leč pořád velice dobře vypadající Josef Kadraba s Jozefem Stibrányim.
"Mám to za rohem, tak jsem za našimi slavnými nástupci dorazil lodí," poznamenal Kadraba, který žije ve Vídni.
U fotbalu zůstali
Drtivá většina zlatých bělehradských hochů u fotbalu zůstala, ať už jako trenéři, manažeři, či funkcionáři. Hrají za staré gardy i internacionály, koho zlobí klouby, ten se dal většinou na tenis, jako například Panenka, Dobiaš a Švehlík.
Na nejvyšším trenérském stupínku je momentálně Jurkemik, kouč bratislavského Interu, největší bankovní konto má zřejmě Pivarník, který trénoval v Rakousku, Portugalsku, Kuvajtu, Saúdské Arábii a v Emirátech. "Teď jsem si dal nějaký čas volno, ale za měsíc se vracím do Kuvajtu," poznamenal Pivarník.
Největším elegánem zůstal vysoký štíhlý Ondruš, jemuž viditelně svědčí jak práce hráčského agenta, tak život s rodinou ve francouzském městečku Thonon Les Bains nedaleko Ženevy.
Z úplně jiného soudku je civilní povolání Biroše, který s fotbalem skončil kvůli pětinásobné operaci pochroumaného kolena. Ještě coby špičkový fotbalista vystudoval práva a je váženým občanem Košic coby soudce na tamním okresním soudu.
Další právník Nehoda zase své znalosti využívá coby fotbalový manažer, mimo jiných je jeho klientem nejlepší evropský fotbalista roku 2003 Pavel Nedvěd.
Když se po těchto fotbalistech chtěli novináři slyšet nějakou fotbalovou moudrost, nejvíc zaujala slova Michalíka a Čapkoviče.
"Vždycky jsem se řídil slovy, která jsem v mládí slyšel v pohádce o pyšné princezně. To moudré rčení Na nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj totiž platí i ve fotbale," řekl Michalík.
A Čapkovič?
"Já si myslím, že ta moudrost spočívá ve fotbalovém srdci. A právě to srdce mi v dnešním fotbale hodně chybí."
