Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dloubák nevymluvil Panenkovi ani Viktor

20 2006
Praha - Až dnes usednete k televizi, než naladíte "německou vlnu", věnujte vzpomínku té slavné chvíli. Před třiceti lety, na den přesně 20. června roku 1976, napsal Antonín Panenka v Bělehradě fotbalovou báseň. V penaltovém rozstřelu proti Němcům kopl poslední ránu "dloubákem", pomalým obloučkem doprostřed branky.

Gólman Maier se vrhl do prázdna k tyči a odtud jen nevěřícně zíral. Míč se zatřepetal v síti. A Československo získalo titul mistrů Evropy.

"Fakt jo?" reagoval včera 57letý nezapomenutelný střelec na připomínku výročí. "To budu muset zavolat Dobiašovi a pogratulovat mu. On dal tehdy druhý gól ze hry, levačkou, svou horší nohou. Jinak nic nechystám."

Závěrečný turnaj, to byly tenkrát jen dva zápasy. Semifinálová vodní bitva s Nizozemskem a báječná výhra v prodloužení 3:1. A pak boj o zlato. S pyšnými "západními" Němci, úřadujícími mistry světa. Soupeři vyrovnali na 2:2 až pár vteřin po vypršení řádného času.

Po prodloužení přišly penalty. "Takhle jsem to viděl v hlavě už dva měsíce dopředu," vzpomíná Panenka.

Zlatý sen? "Ne, prostě pocit, cítil jsem to. Viděl jsem tam i tu moji penaltu." Stejně ji do té doby kopl už šestkrát. Nedal jedinkrát v přáteláku ve Vodňanech. "Byla tam louže a gólman zůstal stát."

Večer před finále řekl spolubydlícímu brankáři Viktorovi: "Kopnu mu to doprostředka." Viktor málem neusnul, ale Panenkovi jeho kulišárnu nevymluvil.

"Věděli to všichni, i trenér Ježek," vypráví trochu fanfarónsky kníratý šutér, nesmrtelná ikona Bohemians.

"Říkal mi v klidu: Kopni, jak to cítíš." Za stavu 4:3 pro Čechoslováky pálil Bonhof vysoko nad. Panenka si vzal míč a postavil ho na magickou značku 11 metrů od branky. Ani na okamžik nezaváhal. "Kopl bych to stejně, i kdybychom dotahovali."

Legendární Sepp Maier, jindy povahou klaun, mu nikdy neodpustil. Ještě než míč doplachtil do sítě, rozběhl se Panenka s řevem a rukama nad hlavou zpět ke středovému kruhu, kde čekali spoluhráči. Ten záběr patří navždy do zlaté kroniky tuzemského sportu.

Stejný kousek zopakoval v kvalifikaci mistrovství Evropy proti Francii v Bratislavě v roce 1979 brankáři Dropsymu. "Je hravým dítětem, které se pořád baví a spekuluje," říkal o něm trenér Bohumil Musil. To platí dodnes.

Co dnes dělají (mistři Evropy po 30 letech)

Hráli ve finále

Ivo Viktor (b) důchodce, vede letní fotbalové školy
Ján Pivarník (o) působí jako trenér v arabském světě
Jozef Čapkovič (o) pracuje na inspektorátu práce v Bratislavě
Anton Ondruš (o) hráčský agent, žije ve Švýcarsku
Ladislav Jurkemik (o) koučuje bratislavský Inter
Koloman Gögh (o) zahynul při autonehodě v roce 1995
Karol Dobiaš (z) dřív trénoval, vyhledavač talentů, žije v Praze
Antonín Panenka (z) předseda klubu Bohemians 1905
Jozef Móder (z) v Košicích, které se vracejí do ligy, vede béčko
Marián Masný (ú) stále hrající trenér v 5. lize v Rakousku
Ján Švehlík (ú) předseda Slovanu, který se vrátil do první ligy
Zdeněk Nehoda (ú) hráčský agent (Nedvěd, Grygera...)
František Veselý (ú) důchodce, rozváží potraviny, stále hraje

Náhradníci
Alexander Vencel (b)
trenér brankářů ve Slovanu
Pavol Michalík (b) asistent trenéra Ličky v Grodzisku, žije v Ostravě
Pavol Biroš (o) právník v Prešově
Dušan Herda (z) pracuje jako správce úklidu budov v Praze na Můstku
Jaroslav Pollák (z) podnikatel, dříve řídil Rezešovu Spartu
František Štambachr (z) vedoucí sauny na ministerstvu obrany
Dušan Gallis (ú) trénuje slovenskou reprezentaci

Trenéři
Václav Ježek trénoval ve Spartě, manažerem byl ve Slavii, zemřel v roce 1995
Jozef Vengloš člen technické komise FIFA na nynějším MS

Poznámky: b = brankář, o = obránce, z = záložník, ú = útočník

ZLATÝ VYKŘIČNÍK. Antonín Panenka se raduje. Podle francouzského listu L’Equipe překonalo finále mistrovství Evropy v Bělehradě 1976 vrcholný zápas světového šampionátu NSR – Nizozemsko z roku 1974.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze