Proti Blšanům jste si odbyl premiéru v české lize. Jste spokojený?
Pět nebo šest týdnů jsem nehrál, proto jsem rád, že jsem se dostal na hřiště alespoň na patnáct minut. Na konci zápasu jste mohl dát gól...
Mohl, byla to opravdu velká šance.
Spoluhráči mi říkali, že jsem byl v ofsajdu, ale i tak jsem to měl dát. Měl jsem ale na těžkém povrchu problém udržet rovnováhu, míč mi navíc uskočil.
Vypadal jste zklamaně, utěšovali vás spoluhráči. Co vám říkali?
Radek Bejbl mi říkal: Stejně to byl ofsajd, dáš góla příště.
Hrál jste už někdy na tak těžkém terénu?
Na zasněženém trávníku jsem hrál poprvé v životě. Počasí mi nevadilo, i v Irsku míváme zimu, ale ten trávník... Když jsem nastoupil, říkal jsem si, že si zvyknu, když na tom ostatní taky hrají, ale moc to nešlo. Díval jsem se, kam nabíhám. Chci tu přece jenom hlavně hrát. Byla by škoda zranit se hned v prvním zápase.
Mohl byste porovnat kvalitu kanadské a české ligy, kde jste naposledy působil?
Česká liga je mnohem lepší. V Kanadě se nehraje špatný fotbal, ale já chci hrát na úrovni, jakou máte tady. Potřebuji odehrát pár zápasů, pak se budu cítit líp.
Jak komunikujete se spoluhráči?
Dostal jsem slovíčka s fotbalovou terminologií. Třeba "vystrel", znamená, že mám střílet. A základy: "já, ty, ahoj", teprve jsem se začal češtinu učit, není to snadný jazyk.
Přesná výslovnost je "vystřel". Nedělají si z vás v kabině někdy legraci, když se snažíte něco vyslovit?
Někdy jo, ale mně to nevadí, s češtinou mi pomáhají. Já jim zase pomáhám s angličtinou, někteří se chtějí v angličtině zlepšovat.
Líbí se vám v Praze? Co děláte ve volném čase?
Líbí se mi tu, ale spíš kolem památek jen procházím, mým hlavním úkolem je tu hrát fotbal.
Už jste byl v Praze v irské hospodě?
Ještě ne, ale chystám se, až za mnou přijede rodina a přátelé.