Desailly přiletěl, aby udělal rozhovor s africkou legendou Abedi Pelém pro britskou stanici BBC. "Jo, jsem tady jako novinář. To jsem dopadl, co? Mistře, tak co mi povíte?" vtipkoval před kamerou.
Na setkání s Pelém dorazil o hodinu a půl později a z dálky už se smál: "Přesně takhle vypadá africký styl života. Žádný spěch. Ale omlouvám se, měl bych být dochvilný, když pracuju pro Angličany."
Teprve když si z košile sundal mikrofon a rozloučil se s televizním štábem, poskytl rozhovor MF DNES.
Pamatujete nejslavnější moment, který jste s Abedim Pelém prožil?
No jistě, finále Ligy mistrů proti AC Milán. To byl velký den. Zbývalo pár minut do přestávky, když Abedi rozehrál roh a Basile Boli trknul míč do sítě. Mně bylo čtyřiadvacet, kluk vyjukaný, v Marseille jsem hrál první rok. Po přestupu z Nantes jsem velký fotbal teprve studoval.
A Abedi Pelé?
Kouzelník. Už tehdy to byla osobnost, hrdina Ghany. Hltal jsem jeho hru. Ale když jsme proti sobě trénovali, dokázal jsem ho zbrousit.
Rok poté jste hrál finále Ligy mistrů znovu. Jenže s AC Milán.
Řekněte, nejsem dítě ze šťastné planety? Jen jsem vyměnil Boliho za Maldiniho a byl jsem na vrcholu znovu. Ne, přeháním, ale na ty roky vzpomínám strašně rád. Dokonce jsem tenkrát proti Barceloně dal gól a vypráskali jsme ji 4:0.
Nestýská se vám po velkém fotbale?
Ne, je pohoda. Jaké myslíte, že by to mělo být?
No jestli se nenudíte?
Vůbec ne. Mám čas pro sebe, pro rodinu, pracuju pro rádio, pro televizi. Třeba na BBC mě požádali, jestli bych při mistrovství světa nespolupracoval. Jasná věc, jdu do toho. Zajímavá práce, nová zkušenost. Sám jsem zvědavý, jestli to zvládnu.
Budete zápasy i komentovat?
To radši nechám na expertech, já zatím zůstanu jen ve studiu.
Údajně jste měl i nabídku vést reprezentaci Ghany. Proč to nevyšlo?
Byl jsem jen jednou z mnoha variant, vím, že o mně uvažoval ministr sportu. Ale sám nevím, jestli bych před rokem tu práci přijal.
Vy nechcete trénovat?
Rád bych, někdy časem. Zatím si užívám volnost. Nedělám rozdíl mezi svým prvním a druhým životem, jen teď prostě žiju trochu jinak.
Teď už můžete konečně víc ochutnávat vína, ne?
To jo. Víno je moje vášeň. Kamarád mi ukázal, jak se pracuje na vinicích, jak hroznům pomáhá slunce, jak se víno vyrábí. Ne že bych se považoval za znalce, ale sklípek doma mám.
A vaše doporučení zní?
Mouton Rotschild, ročník 1968. Tehdy jsem se narodil.
Zpátky k fotbalu. Poslední dva roky jste strávil v Kataru. Bavilo vás to?
Exotika, co? Možná. To angažmá ještě posílilo mou lásku k fotbalu. Vážně. Poznal jsem, že fotbal dokáže být nepřetržitě nádherný. Dokonce jsem se v první sezoně stal nejlepším střelcem klubu Al Gharafa. Není to podivné? Dodnes se tomu směju. Pravda, taky jsem byl dobře zaplacený, to nebudu zapírat.
Na hřiště se ještě někdy dostanete?
Čas od času. Na jihu Francie v Aix-en-Provence, kde žiju, se starám o malé kluky. Třeba z nich jednou vyroste nový Abedi Pelé.
Nový Abedi, který bude hrát za Francii, nebo za Ghanu? Kde vy jste vlastně doma?
Tady v Ghaně jsem se narodil, ve Francii jsem žil. Neumím vybrat jednu zemi. V obou se cítím jako doma.
Marcel DesaillyJeden z nejspolehlivějších fotbalistů za posledních dvacet let, bývalý obránce Marseille, AC Milán nebo Chelsea Narodil se 7. září 1968 v ghanské Akkře Jako čtyřletého ho adoptovala rodina francouzského diplomata Za Francii odehrál 116 zápasů, nejvíc ze všech hráčů ve francouzské historii, po Deschampsovi se stal kapitánem Vyhrál mistrovství světa 1998 i mistrovství Evropy 2000, spolu se Zidanem, Barthezem nebo Vyrůstal v Nantes, kde si poprvé zahrál francouzskou ligu – nejraději hrál uprostřed obrany, ale někdy ho Jako první fotbalista v historii vyhrál Ligu mistrů dvakrát po sobě v jiném dresu: v roce 1993 s Olympique Marseille, rok nato s AC Milán Během pěti sezon s Milánem vyhrál dvakrát italskou ligu a pak se na čtyři roky odstěhoval do londýnské Kariéru ukončil při dvouletém angažmá v Kataru Milovník vín, automobilů Aston Martin a vášnivý hráč stolního tenisu Dnes pracuje jako spolukomentátor pro BBC Žije buď v Aix-en-Provence na jihu Francie, nebo v rodné Akkře, případně v Londýně |
Vyhrál jste mistrovství světa, mistrovství Evropy, dvakrát Ligu mistrů. Chybí vám ve sbírce vůbec něco?
Chtěl jsem pro fanoušky Chelsea vyhrát anglickou ligu. Zasloužili si to, byli skvělí.
Není zvláštní, že Chelsea začala vyhrávat až bez vás?
Není, s příchodem Romana Abramoviče se všechno změnilo. Miliardy a trenér Mourinho vytvořili prakticky neporazitelný tým. Nedivím se, že Chelsea vyhrála dvakrát za sebou titul. Její nadvláda ještě nekončí.
Býval jste učitelem středního obránce Johna Terryho, že?
Jsem nadšený z toho, kam to dotáhl. I jemu se říká Skála.
Mimochodem v Chelsea chytá jeden Čech.
Á, Petr Čech. Pošlete mu ode mě velkou gratulaci. Je to vynikající gólman, jeden z nejlepších na světě.
Vy s českým fotbalem máte pár zkušeností. Pamatujete?
Semifinále mistrovství 1996. Ani mi to nepřipomínejte. Vy jste to zavřeli, bránili jako o život a pak vyhráli na penalty. Přitom my jsme měli našlápnuto na titul, určitě bychom Němce porazili. Dodnes nechápu, jak jste mohli dojít do finále.
Dnes je Česko podle žebříčku FIFA druhé na světě.
Opravdu druhé? Vím, že ve světě hraje spousta výborných českých fotbalistů, prožíváte zlatou periodu, ale druhé místo mě překvapuje.
Vy jste proti Čechům nastoupil čtyřikrát. Jak na ně vzpomínáte?
Řeknu to jednoduše: máte velice nebezpečný tým.
Kam tedy může česká reprezentace dojít na mistrovství světa? Ve skupině s Itálií, USA a vaší Ghanou.
Je to skupina smrti, postoupit může kdokoli. Rád bych věřil, že to dokáže Ghana. A klidně ať s ní projde kdokoli. Třeba vy Češi.
Ghaně věříte?
Věřím, má výborný tým, několik silných osobností a spoustu šikulů.
A Česko?
Nedvěd je nejlepší. To je suverén. A pak ten vysoký chlapík, takový tank, co do mě vrážel na Euru v roce 2000. To byl strašný kolos.
Myslíte útočníka Kollera? Dlouho byl zraněný s kolenem, ale teď už hrál pár zápasů za Dortmund. Snad bude do šampionátu úplně fit.
No, s ním jste ještě nebezpečnější. Žádný takový obr nikde ve světě nehraje. On ustojí každý souboj, odstrčí vás zadkem a ještě přihraje. Obránci s ním mají fušku.
Kdo je pro vás vlastně největším favoritem turnaje?
Brazílie, to vám přece řekne každý, koho se zeptáte.
Vy jste ani nepřemýšlel, rovnou jste vystřelil slovo Brazílie.
Jsem si jistý, že vyhrají. Mají bezkonkurenční tým.
