Šestatřicetiletý brankář je střelcem jedné ligové branky, dal ji na podzim 2007 proti Zlínu. "To si přesně pamatuju, soupeře tenkrát trénoval Pavel Hoftych, který pak byl u nás."
Za Hoftycha pak zahrával pokutové kopy dál, především ve druhé lize. Když Bohemians jaře 2009 bojovali o postup mezi elitu, šel na penaltu proti Vítkovicím za stavu 1:0. Neproměnil a v poslední minutě soupeř vyrovnal na 1:1.
"Ale to bylo v klidu, druhý den bych šel na penaltu znovu. Nebál bych se," vzpomínal. "Ale teď už ne."
Kdy se to ve vás zlomilo?
Bylo to v poháru proti Liberci na podzim 2009. Kluci hráli fakt dobře, mohl jsem vyrovnat, nedal jsem, nestihl jsem se vrátit a málem jsme dostali další gól. To jsem byl na sebe hodně naštvaný.
Když sudí pro Bohemians nařídí penaltu, tak vás to neláká?
My těch penalt od té doby zase moc nekopali, možná dvě. Obě Jirka Kaufman dal, takže není důvod, abych něco měnil. Prostě to neřeším. Na hřišti jsem od toho, aby Bohemka góly nedostávala.
Na podzim jste jich inkasoval sedmadvacet, což je čtvrtý nejhorší výsledek ze všech týmů. Především závěr vám nevyšel. Nemáte obavu, že byste mohli bojovat o záchranu?
Dokud nebudeme mít třicet bodů, tak se bát musíme. Potřebujeme uhrát ještě jedenáct bodů a já doufám, že je uděláme co nejrychleji. Když vyhrajeme první tři zápasy, tak jsme v pohodě. Když je naopak prohrajeme, tak v tom lítáme.
V neděli v prvním jarním kole hostíte Jablonec a proti vám bude stát nejlepší střelec soutěže David Lafata, který dal za první část ročníku osmnáct branek. Je to pro brankáře důvod k větší ostražitosti?
Když dá frajer málem dvakrát tolik gólů co naše mužstvo dohromady, tak je jasné, že pozor si na něj dávat musím. On má ten dar, že kam vyrazím míč, tam on je. Musím se přiznat, že když proti mně hraje Lafata, tak ho po očku pořád sleduju.
Málem jste se Lafatovi mohl vyhnout, protože vás trápilo nepříjemné zranění zad. Jak jste na tom zdravotně?
Musel jsem odjet ze soustředění, byl jsem tři dny v Hradci u naší fyzioterapeutky. Ty její procedury mi pomohly, jsem v pohodě. Naštěstí se ty problémy podchytily včas, protože v mém věku a v tomhle počasí už to není legrace.
Kvůli klimatickým podmínkám jste nebyli od posledního podzimního utkání v Plzni na přírodní trávě. Jak to snášíte?
My s tím máme problémy pořád, vlastně už ke konci podzimu trénujeme na umělce na Vyšehradě. V zimě nemáme možnost odcestovat do tepla. A na hřišti v Edenu, kde hrajeme zápasy, jsme ještě trénovat nemohli, protože to tam není připravené.
Ale mužstvo snad na jaro připravené je.
To jo, přípravu jsme přežili ve zdraví a na ligu se moc těšíme.
Sice vám bude chybět zraněný Nikl, ale z hostování ve Slovanu Bratislava se vrátil Hartig, uzdravil se Kaufman, přišel mladík Vyhnal, Orolín ze Slovenska nebo zkušený Abraham. Jak nové tváře hodnotíte?
Jsem z nich nadšený. Orolín je levák, takový hráč nám v týmu chyběl. Vyhnal je hodně šikovný, moc mě překvapil, věřím, že bude dávat góly. Příchod Hartiga byl pro mě nejdůležitější, pomůže nám jak na hřišti, tak v kabině.
A Martin Abraham, který má kontroverzní pověst a třeba ve Spartě i Slavii se ho dřív rádi zbavili?
Jako že by to byl démon nebo čert? Já s ním strávil na pokoji dvě soustředění, pouštěli jsme si sestřihy ze zápasů, ve kterých řádil, a hrozně jsme se tomu smáli. Nemám obavy, že by se tady pral s trenérem. Každý den mě přesvědčuje, že je úplně jiný, než jsme si mohli myslet.
