„Hlavně že to tam začalo padat. Nedá se nic dělat, příští rok se musíme pokusit postoupit,“ reagoval útočník na otázku, zda jeho gól nepřišel pozdě, protože Hradec se ani výhrou 3:1 nemohl zachránit a minimálně jednu sezonu bude hrát o patro níž.
Jak bylo těžké se namotivovat k zápasu, který byl rozlučkový před následným sestupem?
Celý týden jsme si v kabině říkali, že se pokusíme naše fanoušky dostat do varu a potěšit je dobrým výkonem, protože sezona nebyla nejlepší. Snad se to podařilo.
Jak jste vnímali skutečnost, že to pro vás je poslední prvoligový zápas, protože sestupujete?
Myslím si, že si to každý uvědomoval, kluci byli živí, pohybliví, chtěli míč, chtěli hrát.
Vy jste se na vítězství podílel jedním gólem.
Mohly být i dva, byl jsem totiž určený už na penaltu. Ale Petr Mareš přišel, že si věří, a tak jsem mu ji nechal. Bylo to dobře, protože ji kopl s přehledem a já jsem si gól vychutnal o něco později.
Byl čtvrtý v sezoně, nečekal jste jich v ní víc?
Já jsem hlavně rád, že jsem se na jaře dostal do pohody. Loni jsem měl nadvakrát zlomený kotník a pomalu jsem nevěděl, jestli ještě vůbec budu moct hrát.
Hradec jde do druhé ligy, co vy?
V Hradci mám ještě na rok smlouvu, není se o čem bavit, zůstávám.
Velké zklamání, jak to dopadlo?
To ano. I když všichni nás odepisovali už po podzimu, my jsme to ještě zdramatizovali. Bohužel jsme nezvládli nejdůležitější zápasy.
Jak vidíte Hradec ve 2. lize?
Na to neumím odpovědět, řadě kluků končí smlouvy, dalším hostování, asi bude hodně změn.
