I proto dohlíží na jeho tréninky, zatím v rodných Kožušanech.
Za českou reprezentaci odehrál šedesát zápasů, získal bronz na mistrovství Evropy v roce 2004 a s jednadvacítkou vyhrál evropský šampionát o dva roky dříve, hrál patnáct let v cizině za Bruggy, Paris St .Germain, Newcastle, Lazio Řím, Hamburk, Lille a na podzim ještě v Ostende. Ve sbírce má tituly ve francouzské a belgické lize, v obou zemích vyhrál i pohár, což se mu povedlo také v Itálii.
Pomůže kromě Luky i Sigmě?
Nedovedu si představit, že slavného odchovance, který před pár dny ukončil kariéru ze závažných rodinných důvodů, klub nezlanaří.
Ne hned, teď jde fotbal pochopitelně stranou, ale až přijde ta správná chvíle. Snad už po sezoně.
Určitě by stálo za pokus brzy osmatřicetiletému obránci rozmluvit konec kariéry, k čemuž ho přiměly okolnosti. Sám plánoval hrát, dokud zdraví a forma vydrží. Fotbal miluje, rodinu víc. Olomouc by zkušeného mentora a absolutního profíka potřebovala na hřišti i do kabiny, zvlášť pokud přijde o žádané stopery Jemelku či Radakoviče.
Když by to už na pomoc na trávníku nebylo, pak musí následovat nabídka číslo 2: Rozehnal by ve vedení klubu byl platný, pokud by nebyl jen tváří a měl kompetence. A pokud by funkcionářům od respektované osobnosti nevadil i kritický názor, který může jen prospět.
Sportovní manažer Sigmy Ladislav Minář to samozřejmě ví a s Rozehnalem je v kontaktu. „V přátelských debatách se bavíme také o jeho budoucí pozici v klubu. Nabídli jsme mu, že se může připojit do tréninkového procesu, aby se udržoval, ale má teďka jiné starosti.“ říkal Minář už v zimě.
„To mě těšilo, jistě,“ přiznává Rozehnal. „Ale teď chci vrátit rodině to, co jsem jí v uvozovkách vzal, když se obětovala mně. Chci hrát už na takové úrovni, abych mohl o víkendu vyjet a nestarat se o to, jestli hrajeme,“ vysvětluje kožušanskou štaci v 1.B třídě, kde by měl v sobotu nastoupit v Chomoutově. „Pokud bych chtěl ještě pokračovat, tak byla jediná volba Sigma, ale to už jsem pustil z hlavy. Nemyslím si, že bych se ještě vrátil,“ povídal mi při rozhovoru, v němž konec parádní kariéry oznámil, ale aniž bych mu do hlavy viděl, Sigmu v srdci má.
A tak po chvilce doplnil: „Řeknu to takhle: Divil bych se, kdyby měla Sigma ještě zájem. Ale nikdy neříkejte nikdy.“ Divil bych se, kdyby Sigma zájem neměla.