"Trochu mě tahalo tříslo. To asi z toho, jak jsem naplno vletěl do přípravy. Jsem rád, že jsem mohl odehrát aspoň 60 minut," vysvětlil.
Závěr vítězného zápasu (3:0) tak strávil v kabině.
Davide, jak snadno se rodilo vaše vítězství?
Domácí nastoupili srdnatě, přišlo hodně lidí. Naštěstí pro nás jsme v první půli dobře kombinovali, vytvářeli si šance a tři z nich jsme i proměnili. Z našeho pohledu to byl ideální průběh. Ve druhé půli už jsme si výsledek pohlídali.
Takže jste chtěli rozhodnout hned v úvodu?
My jsme věděli, že budou kousat. Proto jsme si chtěli udělat první půli po svém. Bylo hrozně důležité, že jsme vedli. Kdybychom jim dali čuchnout, bylo by to složitější.
Bylo těžké vrátit se do sestavy po delší pauze?
Měl jsem tři týdny zraněný sval, pak jsem se poměrně zázračně uzdravil, ale zase mě skolila angína. Deset dnů jsem bral antibiotika, prakticky nic jsem nedělal. Ta nemoc mě stála hodně sil. Až od úterý jsem do toho naplno vletěl, trénoval jsem dvoufázově. Měl jsem toho plné zuby. Teď mě trochu tahalo tříslo, proto jsem střídal.
Všiml jsem si, že jste se srdečně zdravil s koučem Michálkem, který vás trénoval v Plzni a pak vedl i Domažlice.
To on mě vytáhl do velkého fotbalu, i když to tenkrát byla jen druhá liga. Vděčím mu za hodně. Je to takový můj druhý táta.
V sestavě je Domažlic je řada hráčů, kteří prošli plzeňskou Viktorií. Dalo to zápasu jiný ráz, proběhlo nějaké hecování?
Z naší strany ani ne. Ale měli jsme zprávy z tábora soupeře, že se na zápas důkladně chystají. Měli i video, hodně se hecovali na každém tréninku. Zajímavé bylo, že třeba Chochy (Ondřej Chocholoušek), který tady hostuje z Viktorky, s námi v pátek trénoval a teď hrál proti nám.
