Na ptáky jsme krátký, zpívá český zpěvák Janek Ledecký v jednom ze svých nejznámějších songů. Když tenhle text vztáhneme na aktuální rozložení sil ve druhé lize, tak by tamní obránci mohli zpívat na Ledeckého jsme krátcí.
Ne na Janka, ale na Davida. Pětadvacetiletý útočník českobudějovického Dynama, mimochodem bez příbuzenského vztahu se známým zpěvákem, se jim totiž chytá těžko. V 15 zápasech letošní sezony dal deset branek. Vede klubové střelecké tabulky i žebříček druholigových snajprů a táhne českobudějovický tým za vysněným cílem. A tím je nejvyšší fotbalová soutěž.
Očekávané? Upřímně ne.
„Já jsem si vlastně svůj osobní cíl už splnil. Deset branek je víc, než jsem čekal, takže teď už budu počítat jen body, které s týmem uděláme,“ říká David Ledecký, jehož maximum v celém ročníku druhé nejvyšší soutěže bylo zatím devět branek.
Právě on je hlavní zbraní souboru trenéra Davida Horejše. Hráč, který by za polovinu sezony dokázal nasázet deset branek, dával je celkem pravidelně a s jistotou, na jihu Čech už nějakou dobu chyběl. Jeho příchod do Českých Budějovic nebyl úplně jednoduchý. Po polském angažmá byl blízko dohodě v Hradci Králové, kde už nějakou dobu trénoval. Jenže pak přispěchalo se svou nabídkou Dynamo. Nějakou dobu se jednalo a odchovanec fotbalu ve Staré Boleslavi, který začínal pod vedením svého otce a od deseti let hrál v pražské Spartě, se stěhoval na jih Čech.
„Díky svojí bezproblémové povaze mezi nás dobře zapadl, i když přišel na poslední chvíli,“ říká o spoluhráči kapitán Dynama Jiří Kladrubský. Dva úvodní zápasy sezony si musel počkat. Do hry naskočil až v tom třetím, ale už ve čtvrtém dokázal poprvé skórovat, když proti Prostějovu dorážel do branky střelu Jiřího Kladrubského.
A od té doby se našlo jen pět klubů, které ho dokázaly ubránit – Brno, Vítkovice, Pardubice, Varnsdorf a naposledy v neděli Žižkov. Tam ale odehrál jen 29 minut. Kvůli zranění střídal.
„Pamatuji si, že v Pardubicích jsem měl dvě velké šance, které jsem nedal. Ale třeba ve Varnsdorfu, tam jsem se nedostal snad ani do jedné. To byl zápas, který jsem dlouho nezažil. Domácí vsadili všechno na obranu,“ připomíná předposlední zápas, ve kterém Dynamo ale stejně těsně vyhrálo 1:0.
Umí si najít místo ve vápně
Jinak ale stadion ve varnsdorfské kotlině hrál v kariéře Davida Ledeckého významnou roli. Právě tam se v roce 2014 dokázal poprvé prosadit mezi druholigovými střelci. Byla to zlomová trefa v jeho zlomové sezoně. První mezi dospělými. Znojmo, za které tenkrát hrál, sice prohrálo 1:4, ale tehdy čerstvě jedenadvacetiletý mladík nastartoval svoji fotbalovou kariéru mezi dospělými. „Tenkrát to byl taky gól hlavou,“ vzpomíná Ledecký a slovo taky je v tomhle případě hodně důležité, protože v letošní sezoně dokázal dát osm ze svých deseti tref hlavou. „Spoluhráčům už vlastně říkám, aby mi nepřihrávali po zemi, ale centrovali jen na hlavu,“ vypráví s úsměvem a připomene i několik velkých šancí, které měl na noze, ale nedal.
„Je to zajímavá statistika. Ale vyplývá to z té hry, kterou hrajeme. Hlavně doma předvádíme super fotbal, dostáváme se do šancí a góly k tomu patří. Navíc pokud k nám přijede soupeř, který jen brání, je centr do vápna často jedinou zbraní, jak se do šance dostat,“ přidává hráč, který si skvěle dokáže najít místo v šestnáctce a skórovat.
„Ono se dá říct, že já těmi centry nehledám přímo Davida, ale on si dokáže najít míč, který do pokutového území letí. Právě tímhle výběrem místa mi připomíná Davida Lafatu,“ odpověděl Jiří Kladrubský na otázku, ke kterému hráči by Ledeckého styl přirovnal.
Mimochodem, Kladrubský Ledeckému přihrál na dobrou polovinu jeho gólů v aktuálním ročníku. Nejvíc byla znát tahle spolupráce proti Hradci Králové, kde dvojice zařídila všechny tři branky při výhře 3:1, a Ledecký si tak mohl připsat svůj první hattrick v dospělé kariéře v profesionálním fotbale.
Na první pohled se zdá, že v současné době zažívá David Ledecký nejlepší sezonu v kariéře. „Ze střeleckého pohledu určitě. Ale i to moje období ve Znojmě nebo první půlrok v Polsku byly výborné,“ popisuje. Ve Znojmě, kam odešel ze sparťanské juniorky, si našel i přítelkyni a na jižní Moravu se pravidelně vrací. A Polsko, to pro něj byla zase nová a ohromná zkušenost v jednom z historicky nejslavnějších polských klubů Gornik Zabrze.
„Po dvou letech ve Znojmě jsem chtěl změnit prostředí. Gornik hrál tenkrát také druhou ligu, takže jsem se toho nebál,“ vzpomíná na léto roku 2016. Ze druhé ligy se do zahraničí tenkrát dostal tak, že proti polskému klubu hrálo Znojmo v přípravě. Od té doby se začalo jednat o přesunu do zahraničí, který vyvrcholil v poslední možný den přestupů.
Zahrál si tamní druhou ligu, vyzkoušel i první, ale postupně hrával méně a méně, tak vzal za vděk i hostováním v druholigovém Opole, což zpětně nepovažuje za správné rozhodnutí. Dojížděl denně 100 kilometrů a poslední půlrok už v Polsku nehrál skoro vůbec.
Zajímá se o něj první liga
„Stál jsem v létě před rozhodnutím, co udělám dál. Zvažoval jsem, jestli zůstat v Polsku, nebo se vrátit do Česka. Nakonec jsem se rozhodl pro návrat a ukazuje se to jako dobré rozhodnutí,“ vysvětluje David Ledecký.
Teď je doma na stadionu, na kterém odehrál poslední zápas před svým odchodem. Na jihu Čech se mu líbí. Jak v týmu, tak v samotném městě. A navíc výborně zapadl do herního stylu, který trenér Horejš po svých svěřencích vyžaduje. Umí v rychlosti napadat, dokáže udržet míče na hrotu. „Je rychlý, pracovitý a na pozici devítky hraje to, co po něm chceme. Dokáže se zapojit do kombinace, dává góly. Jsme s ním spokojení,“ říkal už na konci října David Horejš. A to měl Ledecký na svém kontě pouze pět gólů.
Deset vstřelených branek samozřejmě neuniklo pozornosti klubů z vyšší soutěže a začínají se objevovat první nabídky na přestup střelce. Takže v budoucnu by Ledecký klubu nemusel pomoci pouze střelecky, ale také ekonomicky. „V zimě to ale nebude. Nemáme v úmyslu ho teď nikam pouštět,“ ujistil fanoušky generální manažer klubu Martin Vozábal.
Ve Spartě působil s hráči jako Hovorka nebo Hybš, kteří teď hrávají první ligu. A pokud v nastoleném trendu vydrží, je předpoklad, že se do ní brzy podívá i David Ledecký. Ať už v budějovickém dresu, nebo v jiném.
A na jaře se uvidí, jak dlouho ještě budou obránci ve druhé lize na Ledeckého krátcí.